Vítězem boje s vysokou inflací jsou důchodci s opakovaně valorizovanými penzemi, rodiny s malými dětmi se ocitly mezi poraženými. To je hlavní argument většiny vládních stran, které chtějí zvýšit rodičovský příspěvek o 50 až 60 tisíc korun ze stávajících 300 tisíc. Tuto částku vyplácenou až do čtyř let věku jednoho dítěte stát už tři roky nezvýšil.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) loni navrhla, aby se rodičovská dovolená o rok zkrátila, což by přineslo úsporu až sedm miliard korun ročně. Nynější záměry KDU-ČSL, Pirátů a STAN by naopak státní rozpočet zatížily pěti až šesti miliardami.
Právě další možné výdaje jsou důvodem vlažného postoje ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). „Budu zdrženlivý ke zvyšování sociálních dávek včetně rodičovského příspěvku. Tím spíše, že bychom šli zcela proti společnému úsilí snížit zděděné strukturální deficity a zpomalit zadlužování země,“ řekl šéf státní pokladny.
Za problematické však ministr považuje i zkrácení doby pobírání rodičovského příspěvku, byť je lhůta dvaapůlkrát delší než evropský průměr. „Pokud bychom pobírání rodičovské zkrátili o jeden rok, roční výše příspěvku by fakticky vzrostla a posílili bychom trh práce o sto tisíc lidí. Takový krok by se ale neobešel bez dodatečných investic do předškolních zařízení,“ dodal Stanjura.
V posledních týdnech se mezi politickými subjekty vyostřil boj o to, kdo si za nárůst rodičovského příspěvku připíše body. Návrh na posílení dávky hodlá co nejdříve předložit šéf rezortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), detailní záměr ve středu představila místopředsedkyně Poslanecké sněmovny za Piráty Olga Richterová. Přilepšit rodinám s malými dětmi až o 100 tisíc korun chtějí i opoziční ANO a SPD.
„Jasně jsem řekl, že předložím návrh, jak upravit a do budoucna zvýšit rodičovský příspěvek. Musí na tom ale být koaliční shoda. Chci, aby byla v nejbližší době,“ uvedl Jurečka. „Zároveň musí proběhnout v kontextu návrhů, kterými chceme dát jasný harmonogram tomu, jak stabilizovat rozpočet a deficit. A to jak na straně výdajů, tak příjmů,“ podotkl.
Plán včetně zavedení dětských miniskupin mezi sousedy v bydlišti, které by byly po vzoru Rakouska či Německa alternativou například mateřských škol, má Richterová. Podle ní se většina koaličních stran shoduje na zvýšení rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun.
Piráti by navázali rodičovskou na průměrnou mzdu. Celková dávka by odpovídala jejímu devíti-, deseti- či jedenáctinásobku. Zvedla by se tedy na 340 tisíc, 378 tisíc nebo na 416 tisíc korun, což odpovídá navýšení o 14, 26 či 39 procent.
„Pro výpočet by se zvolil průměrný výdělek, který se vyplácel dva roky před narozením dítěte. Rodičům, kteří by příspěvek v době zvýšení už pobírali, by se nevyčerpaná částka upravila o dané procento,“ nastínila Richterová. Výdaje státního rozpočtu vyčíslila na jednu miliardu korun za každých deset tisíc, o něž by dávka stoupla. Při nárůstu o 50 tisíc by to tedy bylo pět miliard.
To je výrazně méně, než kolik jen v minulém roce spolykaly tři valorizace důchodů, z nichž dvě byly mimořádné. Celkem stály šest desítek miliard korun. Letošní účet za další červnovou výjimečnou valorizaci penzí může převýšit 34 miliard v případě, že Ústavní soud zruší vládní novelu zákona o důchodovém pojištění.
Rozdíl je i v předvídatelnosti finanční injekce. Senioři nebo invalidé si polepší vždy od ledna a také při vysoké inflaci, protože růst důchodů se řídí automatickým valorizačním mechanismem. Pro rodičovský příspěvek však taková pravidla neplatí, záleží na vůli parlamentu. Z tohoto důvodů hodlají lidovci a Piráti uzákonit pravidelnou valorizaci i této dávky.
V lednu mělo rodičovskou skoro 280 tisíc lidí, stát jim vyplatil přes dvě a půl miliardy korun. Každému v průměru 9434 korun. Loni stát na rodičovských příspěvcích vyplatil přes 33 miliard.
