Vláda většinu slibů splnila, ministrům za ANO se ale příliš nedaří

Spor o změny v policii, který v červnu málem soužití koaličních stran ukončil, stále trvá. Hned po prázdninách, na začátku září, se bude muset Sobotkův kabinet navíc pustit do další kontroverzní záležitosti – zákona, pro který se vžil název Lex Babiš. Bude to o to složitější, že plnou parou vpřed se zároveň rozjede kampaň ke krajským volbám.

Zvolí ČSSD boj, anebo dočasný smír?

Předseda ČSSD, premiér Sobotka se rozhodl v podzimních volbách vsadit na praktické otázky, které dnes a denně řeší nejen voliči sociální demokracie. Prim v kampani má hrát dostupné školství, zdravotnictví, a sociální služby, bezpečnost. Tedy záležitosti, které socialisté průběžně a úspěšně tlačili jako vládní agendu a mohou říct – tady jsme něco udělali.

Především, chystá se růst platů. Ministryně školství Kateřina Valachová prosadila zvýšení učitelských mezd o osm procent, zvládla rozjezd inkluzivního vzdělávání a novou podobu by mělo dostat i financování regionálního školství. Přidáno dostanou lékaři a zdravotní sestry, ministrovi zdravotnictví Svatopluku Němečkovi se podařilo vybojovat i zvýšení plateb za státní pojištěnce.
Zatím sice neprosadil dlouho očekávaný protikuřácký zákon, reparát ale může složit hned na zářijové schůzi dolní komory parlamentu. Pokud opravná zkouška náhodou nevyjde, nejspíš to nebude žádná tragédie. Najde se dost voličů, kteří to budou kvitovat s potěšením.

Vcelku úspěšná je i ministryně práce Michaela Marksová – podařilo se jí prosadit zvýšení minimální mzdy, o další navýšení nejnižšího zaručeného platu se pokouší. Zvýšil se příspěvek na péči, valorizovaly důchody, i když ne přesně podle jejího návrhu. Zato prošel mimořádný jednorázový příspěvek penzistům a to je scénář, který je celá vláda případně ochotná odkývnout i pro příští rok. Na kontě má šéfka rezortu práce i jedno velké minus – chybějící zákon o sociálním bydlení. A pokud jde o bezpečnost? Premiér Sobotka, i když to možná lidé tak nevnímají, bodoval v Bruselu při jednáních o povinných uprchlických kvótách.

Bohuslav Sobotka | ctk

Některé problémy zůstávají otevřené. Hlavně zásluhou ČSSD vláda schválila předčasné důchody pro horníky z černouhelných dolů i zvláštní příspěvek pro případ jejich propouštění, jedná se o vládní půjčce pro OKD, o přijatelném konci příběhu ostravských dolů však ještě není ani zdaleka řeč.

Neuzavřenou kapitolou je i zákon o střetu zájmů, jehož úpravou chce část politiků omezit aktivity šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. O normě by se mělo jednat na zářijové schůzi sněmovny. Těsně před parlamentními prázdninami vyšlo najevo, že zákon by mohl být vůči členům vlády méně přísný, než ČSSD avizovala. Není také vyloučené, že projednávání předlohy se protáhne až za datum říjnových krajských voleb. Sociální demokraté budou vážit, zda se jim po střetu o reorganizaci policie vyplatí další otevřený boj nebo dočasný smír.

Ministrům za ANO se příliš nedaří

Šéf druhého nejsilnějšího vládního uskupení, ministr financí Andrej Babiš, nechal oblepit zemi billboardy, na nichž napadá socialisty. Babišovi sekunduje bývalý ředitel protimafiánského útvaru Robert Šlachta a velkopodnikatelova média.

Co všechno ANO za dva a půl roku ve vládě prosadilo, hnutí v kampani zatím nebilancuje. Nejvýznamnější daňovou změnou bude elektronická evidence tržeb, jejíž zkušební provoz začne krátce po říjnových volbách. Naostro se rozjede od prosince, tedy na začátku adventního období. Spuštění podobných registrů přitom vždy provázely problémy. Babiš tvrdí, že EET postupně přinese 18 miliard korun ročně.

Andrej Babiš | ctk

Právě lídr ANO se nechává nejvíce vidět, jako ministr je však průměrný. Jeho sliby o vyrovnaném rozpočtu vzaly za své, deficit snižuje jen mírně. Nyní se chlubí rozpočtovým přebytkem přes pětasedmdesát miliard. Podle Babiše to ovlivnil lepší výběr daní, což je jeho stěžejní téma.

Naopak váznou centrální nákupy, pomocí nichž chtěl ušetřit desítky miliard. Už přiznal, že se mu to nepodaří. Asi nejproblematičtější je Babišova personální politika. Až na jednu náměstkyni se s ním rozloučilo kompletní vedení Celní správy. Na padesát lidí včetně manažerů odešlo také z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. V debatách o podobě státních financí na příští rok, ministrovi schází náměstek pro tuto oblast. Poslanci z rozpočtového výboru si stěžují, že s nimi pokaždé jedná někdo jiný.

Docela vidět jsou ministři dopravy a spravedlnosti Dan Ťok a Robert Pelikán. Ne však kvůli úspěchům. Ani za dva a půl roku nedokázal rezort dopravy nalézt nového provozovatele mýtného systému. Vláda proto musela prodloužit smlouvu s firmou Kapsch, která si přijde na dalších šest miliard. Zmateně působí ministr spravedlnosti Pelikán, který se rozhádal s celou právnickou obcí, tedy se soudci, žalobci, advokáty i právními teoretiky. Jeho stěžejní norma o státním zastupitelství míří pod stůl.

S nákupy zápolí ministr obrany Martin Stropnický. Přestože má už třetího náměstka pro vyzbrojování, problém s neutracenými miliardami přetrvává. O něco úspěšnější je ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, která prosadila rozsáhlou novelu zákona o veřejných zakázkách. Téměř neviditelný je poslední člen vlády za ANO, ministr životního prostředí a Babišův chráněnec Richard Brabec.

Lidovci si užívají vládnutí

Po nuceném odchodu z Poslanecké sněmovny po volbách v roce 2010, kdy KDU-ČSL nepřekročila pětiprocentní hranici, si strana po minulém parlamentním klání opět užívá vládní angažmá. I když se předseda lidovců, vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek, občas pustí do koaličních partnerů, trvalejší spory z těchto přestřelek nevznikají. V hádkách s ANO se často přiklání k premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD).

Pavel Bělobrádek | ctk

Podle Bělobrádka se zatím partaji podařilo splnit přes polovinu toho, co slíbila voličům. Prosadila například zvýšení slevy na dani na druhé a třetí dítě či vrácení slevy pracujícím důchodcům. To prý svědčí o tom, že strana nepomáhá jen plnit programy jiných a není „jazýčkem na vahách“, ale dokáže prosazovat i své priority.

„Klidná síla“ také na rozdíl od ČSSD a ANO ještě neměnila žádného ze svých tří ministrů. Socialisté už nahradili šéfa rezortu školství Marcela Chládka, Babišovo hnutí pak tři ministry – Věru Jourovou, Helenu Válkovou a Antonína Prachaře.