Vládu čeká střet o minimální mzdu. Do dvou let má činit až 19 400 korun, růst určí zákon

„Probíhá intenzivní debata, je několik scénářů. Můj osobní názor je, aby minimální mzda v příštích letech postupně nabíhala až na 45 procent průměrné mzdy. A zaručenou mzdu bych zrušil,“ nastínil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Na tomto řešení se však vláda s odbory neshoduje. „Za mě je priorita zrušit nejprve zaručenou mzdu a pak se bavit o minimální mzdě,“ dodal Stanjura (ODS).

Firmy už delší dobu považují zaručené výdělky za přežitek. Nyní se pohybují mezi minimální mzdou a jejím dvojnásobkem. Vyplácejí se v osmi kategoriích podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti povolání. Loni se nejnižší pracovní příjem zvedl o 1100 na 17 300 korun měsíčně.

Vzrostla také zaručená mzda v nejvyšší třídě o 2200 korun na 34 600 korun. Vztahuje se na tvůrčí systémovou práci a vyžaduje psychickou odolnost. Normy jako příklad uvádějí operace na finančním a kapitálovém trhu nebo stanovování podnikatelských strategií. Spolu s měsíčním stropem se zvedla i hodinová sazba.  

Nejméně placené jsou třeba pomocné práce v kuchyni nebo na stavbě. Podle aktuálních údajů pobírá nejnižší možnou částku asi 118 tisíc lidí. Českomoravská konfederace odborových svazů požaduje pro příští rok třináctiprocentní zvýšení minimální mzdy, což činí 2200 korun. Zaměstnavatelé by přidali jeden tisíc korun.

Firmy připomínají, že průměrná mzda v roce 2024 stoupne podle prognózy ministerstva financí zhruba o šest procent. „Pokud je predikce zhruba tisícikoruna, doporučujeme takové zvýšení,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Opozice: Růst minimální mzdy je nedostatečný

Pro výraznější růst minimální mzdy je opozice. „Lidé s nejnižším výdělkem musejí mít s ohledem na zvyšující se životní náklady důstojné podmínky,“ míní místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO). V případě, že vláda shodu v rámci tripartity nenalezne, je rozhodnutí na ní.

Šéf rezortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) dal minulý měsíc úřadům k připomínkám návrh novely zákoníku práce, podle níž by každoroční dohadování o minimální mzdě a dalších stupních zaručených výdělků odpadlo. Příjmy zaměstnanců by navíc byly předvídatelnější. Změna by mohla začít platit už od poloviny příštího roku.

Podle předlohy by minimální mzda do pěti let činila 45 procent nebo až polovinu průměrné mzdy. V současnosti je to 40 procent. Nejnižší výdělek by tedy vzrostl na 18 900 korun, případně na 19 400 korun. „Stávající model není srozumitelný pro nikoho. Chceme nastavit objektivní, transparentní, předvídatelný mechanismus,“ řekl Jurečka.

Varianta dosažení 45 procent průměrné mzdy počítá se zachováním zaručených mezd jen ve čtyřech kategoriích místo nynějších osmi. U modelu zvýšení minimálního výdělku na polovinu průměrné mzdy by se zaručené mzdy nestanovovaly vůbec. Záleželo by na kolektivním vyjednávání odborů a zaměstnavatelů.

Přiměřenou minimální mzdu v zemích Evropské unie upravuje směrnice, kterou sedmadvacítka přijala loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy nebo 50 procent průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na zavedení pravidel dva roky.

Nejnižší úrovně mzdy podle náročnosti nebo odbornosti práce

Zdroj: MPSV, údaje v Kč