Podle generálního sekretáře soudu Tomáše Langáška byli soudci při rozhodování jednotní. „Volby v plánovaném termínu ohrožené nejsou a mohou proběhnout,“ řekl.
Ústavní soudci pro zjevnou neopodstatněnost odmítli i stížnosti Anny Kašné, Jiřího Kesnera a Petra Cibulky, kteří taktéž chtěli kandidovat na prezidenta. Dalšími částmí Okamurovy stížnosti se budou zabývat dále, ale do voleb už nerozhodnou. Kdyby se nakonec rozhodli vyhovět jeho návrhům na zrušení části ústavy a prováděcího zákona k přímé volbě, museli by vyřešit dopad případného nálezu na uskutečněnou volbu. Přímý vliv na výsledek a legitimitu nového prezidenta by to nemělo, pokud by soudci výslovně neřekli něco jiného.
Okamura jako nestranický kandidát shromáždil potřebný počet podpisů, ale po odpočtu neplatných hlasů klesl pod stanovenou hranici 50 tisíc podporovatelů a vnitro jej do přímé volby nepustilo. Nevyhověl mu ani Nejvyšší správní soud. Okamura nyní žádá soudce o zrušení ústavní podmínky 50 tisíc podpisů pro nezávislé kandidáty a několika pasáží v prováděcím zákoně.
O hlasy voličů se v přímé volbě prezidenta nyní uchází devět kandidátů. Tři z nich získali nominaci od zákonodárců, šest jich nasbíralo podpisy občanů. Kandidaturu Jany Bobošíkové umožnilo až rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. K favoritům přímé volby patří podle průzkumů bývalí premiéři Jan Fischer a Miloš Zeman.
Prezidentští kandidáti rozhodnutí soudu vítají. „Je to dobrá zpráva pro občany naší země. Prezidentskou volbou můžeme nastartovat tolik potřebné změny české politiky,“ řekl někdejší úřednický premiér a jeden z favoritů volby Jan Fischer. Podle místopředsedy ČSSD Jiřího Dienstbiera se podobný verdikt soudu dal očekávat. „Nyní už nic nebrání tomu, aby volba proběhla bez jakéhokoli zpochybňování,“ uvedl.
David Klimeš: Sebestřednost, která prospěje všem
