VZP chystá miliony na prevenci rakoviny, prohlídky umí jediná nemocnice

Masarykův onkologický ústav

Masarykův onkologický ústav Zdroj: Jarda 75, Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) chce poslat ještě letos až 50 milionů korun na příspěvky na preventivní onkologické prohlídky zdravých lidí. Každý by mohl dostat až 5000 korun. Příspěvky na preventivní prohlídky proti rakovině prosazuje na pojišťovně muž z vedení nemocnice, která z nich těží.

V tuto chvíli je podle zjištění E15 jediné pracoviště, které takto zaměřené prohlídky pro samoplátce nabízí, a to Masarykův onkologický ústav v Brně. Na základě tamního programu také navrhovaný balíček vznikl. Zástupce ředitele brněnského ústavu Rostislav Vyzula je přitom zároveň členem správní rady pojišťovny, která o spuštění příspěvků VZP bude rozhodovat.

„Je to konflikt zájmů, ale rozhodně nejde jen o tuto osobu,“ říká aktivista a právník Ondřej Dostál. Podle něj je pozoruhodné, jak odlišně se v tomto ohledu toleruje střet zájmů u farmaceutických firem a jak u aktivních lékařů a nemocnic, když mohou ovlivňovat příjmy svých organizací. „Neumím si představit, že by si ředitel či obchodní reprezentant farmaceutické firmy šel na ,vedlejšák‘ sednout do správní rady pojišťovny,“ poznamenal Dostál.

Připojit se k programu budou moci i jiná komplexní onkologická centra. Podrobné informace ale zatím nemají a tak bude případné zahájení těchto prohlídek nějakou dobu trvat.

Nejméně deset milionů ročně

Na placenou prohlídku do Masarykova onkologického ústavu přichází 1900 pacientů ročně, nemocnice z nich má zhruba příjem 10 milionů korun. To není ani procento celkových příjmů ústavu. Podle ankety, kterou má ústav na svých webových stránkách, je pro většinu hlasujících důvodem odmítnutí prohlídky její vysoká cena. V případě, že by tedy VZP na prohlídku přispívala, zájem by jednoznačně vzrostl. „V současné době kapacita je naplněna, ale pokud by byl větší zájem, budeme uvažovat o otevření další ambulance,“ uvádí mluvčí Masarykova onkologického ústavu Zuzana Joukalová.

Vedení VZP s tím problém nemá, Vyzula prý není v sebemenším střetu zájmů. „Záměrem se zabývala pracovní komise pro prevenci a následně celá správní rada. Oba tyto orgány záměr podpořily, role profesora Vyzuly nebyla o nic větší, než role všech ostatních správních radních,“ říká mluvčí VZP Oldřich Tichý. Podle předsedy správní rady hejtmana Jiřího Běhounka má Vyzula jen roli jednoho 13 členů pracovní skupiny a jednoho z 30 členů správní rady. „Dovozovat u profesora Vyzuly jakýkoliv střet zájmů by bylo zcela mylné a nevhodné,“ míní Běhounek.

Ani samotný Vyzula se necítí být ve střetu zájmů. „V Masarykově onkologickém ústavu máme dostatek zájemců a naše ambulance preventivní je plně zatížena,“ říká. Po zavedení prohlídek by podle něj naopak mohlo být méně onkologických pacientů.

Start v červnu

Pojišťovna plánuje spustit příspěvky co nejdříve. „ V současné době finišují práce na interních procesech tak, aby byl program v červnu spuštěn,“ uvádí Tichý.

Podle všeho o nich však ještě bude na správní radě 30. května diskuze. Pracovní skupina správní rady pro preventivní programy, kterou vede Zuzana Roithová, si vyžádala před schvalováním podrobný materiál. Chce mimo jiné metodiku vyhodnocení efektivity prohlídek. Tak, aby se dalo po nějaké době určit, jestli má takový program smysl. A také návrh, jak zajistit, aby VZP neproplácela v programu podruhé ta vyšetření, které už pacient absolvoval. „Na pracovní skupině jsme si vyhradili, že dříve než bude veřejnost o programu informována, budou mít členové pracovní skupiny pro prevenci k dispozici kompletní materiál. Nepovažuji za šťastné, že mediím byla podána nějaká dílčí informace předem,“ poznamenala Roithová.

Mají prohlídky smysl?

Pokud se připraví příspěvky na onkologickou prohlídku kvalitně, Roithová je podporuje. VZP jedná o obsahu prohlídek s odbornou onkologickou společností. Někteří odborníci ale zpochybňují, že by plošné prohlídky zdravých lidí bez vážné rodinné zátěž měly smysl. „Takzvanou komplexní onkologickou prohlídku nepovažujeme za přínosnou a neplánujeme její spuštění. Podle našeho názoru chybí důkazy, že tento typ prohlídky snižuje úmrtnost na zhoubné nádory, což je a musí být smyslem prevence v onkologii,“ uvádí David Feltl, ředitel Fakultní nemocnice Ostrava a šéf tamní onkologie.

Také členka správní rady senátorka Alena Dernerová má po konzultacích s odborníky pochybnosti. „Ztotožnila jsem se s názorem, že taková komplexní prohlídka valný smysl nemá. Pokud to nebude podložené, raději bych vydala peníze na jinou prevenci,“ uvedla Dernerová.