Deník Právo napsal, že kancelář prezidenta republiky uváděla v uplynulých letech vyšší počet zaměstnanců, čímž zvyšovala platy. Ačkoli tedy platy ve státní správě klesaly nebo byly zmraženy, na Hradě za šéfování Václava Klause naopak trvale rostly.
Podle tabulek dělalo v roce 2012 na Hradě 114 lidí, ve skutečnosti jich bylo 87. Průměrný plat v prezidentské kanceláři tak mohl proti plánovaným 36 141 korunám být v roce 2011 o 9638 korun vyšší, tedy 45 779 korun. O rok později převyšoval rozpočtem stanovený plat pro tuto instituci o více než 11 tisíc a činil 47 357 korun, napsalo Právo.
Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) je ale takový postup zákonný, i když neetický. „Oni nám vždycky vysvětlí, proč zrovna v tu chvíli nemají stav naplněný, ale že to hned zítra naplní. Je to bohužel běžný fígl. Peníze na odměny jsou často z těchto ‚černých duší‘,“ uvedl ministr.
Také Weigl tvrdí, že „pseudoproblém“, který článek připisuje Hradu, existuje všude. Počet zaměstnanců klesl podle Weigla o více než čtvrtinu. „Část uspořených prostředků, vždy v rámci limitu úspor, byla použita na mzdy,“ uvedl. „Také to bylo obecně doporučováno - propustit ty nadbytečné a ostatní z ušetřeného lépe zaplatit. A nebylo na tom ani nic tajného,“ dodal.
Zdůraznil, že zásadně odmítá interpretaci, že by na Hradě docházelo k „vylepšování platů mrtvými dušemi“. Weigl tvrdí, že na žádném ministerstvu ani jiném státním úřadu neexistuje absolutní soulad mezi tabulkovým a skutečným, přepočteným počtem pracovníků. „V takovém případě by nebylo možné přijímat nové pracovníky a reagovat na měnící se potřeby,“ dodal Weigl, který nyní šéfuje Institutu Václava Klaus.
