Air Bank, PPF Banka nebo UniCredit Bank. I na tyto a další menší banky se může vztahovat daň z mimořádných zisků, kterou vláda původně cílila na šest největších finančních domů. O návrhu šéfa poslanců Pirátské strany Jakuba Michálka a o dalších možných úpravách takzvané windfall tax budou koaliční poslanci jednat až v pátek před závěrečným hlasováním Poslanecké sněmovny o finální podobě nového odvodu. Týká se to i předlohy TOP 09, aby se daň od přespříštího roku snížila.
„Přijde nám divné, aby platila výjimka pro středně velké banky, které mají zisky ve výši mnoha miliard korun,“ řekl Michálek, který by snížil práh pro finanční instituce z vládou navrhovaného čistého úrokového výnosu šesti miliard korun na dvě miliardy a alternativně na tři miliardy.
Sněmovní rozpočtový výbor nezaujal na středečním jednání k Michálkovu návrhu stanovisko, takže jeho přijetí není úplně bez šance. „Dohodli jsme se, že o tom budeme ještě jednat v pátek a nalezneme společné stanovisko,“ dodal poslanec.
S další úpravou vládní podoby daně z neočekávaných zisků přišel předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob. Od roku 2024 by snížil sazbu ze 60 na 40 procent. Návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) přitom počítá se stabilní šedesátiprocentní sazbou až do roku 2025. Někteří ekonomové však míní, že nastavení je příliš vysoko a banky, energetické společnosti a rafinerie, na něž má windfall tax dopadnout, začnou povinnost obcházet například lepším daňovým plánováním.
„Je to jedna z variant stanovení sazby, budeme o tom ještě jednat,“ uvedl Jakob. Společně se stranickým kolegou Michalem Kučerou by také zúžil okruh energetických či těžařských firem, které by daň odváděly. Ani k těmto změnám nezaujal rozpočtový výbor stanovisko, jejich schválení tedy nelze vyloučit.
Výhrady k podobě nové daně má opozice. Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO) usiluje o to, aby část výnosů dostávaly i kraje a obce podle zákonného mechanismu přerozdělování daní. Stanjurův návrh oproti tomu počítá s tím, že celé daňové inkaso posílí příjmy státního rozpočtu. Ministerstvo financí si příští rok od windfall tax celkově slibuje 85 miliard korun, v roce 2024 dalších 39 miliard. Z toho mají banky odvést zhruba třetinu.
Odvod má fungovat jako šedesátiprocentní daňová přirážka na nadměrný zisk vybraných sektorů stanovený jako rozdíl mezi základem daně v daném roce a průměrem základů daně za poslední čtyři roky navýšeným o dvacet procent.
Bývalá šéfka rezortu a předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová nechápe, proč se vládní poslanci budou o konečné podobě návrhu daně dohadovat až těšně před konečným hlasováním. „Vláda neumí jednat koncepčně, neumí spolu mluvit, jsou neshody uvnitř koalice,“ tvrdí.
O podobě předlohy jednali v úterý lídři koaličních stran ve formátu K15, tedy předsedů a dvou dalších zástupců. Shodné stanovisko k návrhům Pirátů nebo TOP 09 však nenalezli.
