Z rozdělení parlamentních výborů se stala politická záležitost. Dohoda devíti stran bude složitá

Andrej Babiš

Andrej Babiš Zdroj: Foto ara

Miroslav Kalousek na tiskovce TOP 09 v první den jednání nové Sněmovny
Ilustrační foto
3 Fotogalerie

První, ustavující schůze dolní komory parlamentu začala v pondělí ve 13 hodin, trvat bude nejméně tři dny. Vedení sněmovny je sice po komplikovaných jednáních politických frakcí prakticky narýsované, vyjednávat se ale bude dál. O postech místopředsedů i šéfů jednotlivých výborů. O předsedovi komory se bude rozhodovat v tajné volbě zřejmě ve středu, o místopředsedech v některém z dalších dnů.

Pokud v tajné volbě partaje dodrží slovo, stane se předsedou sněmovny Radek Vondráček (ANO). Hlasy mu slíbili okamurovci, Piráti a komunisté. Post je to zásadní – k jeho pravomocem náleží třetí pokus o jmenování premiéra. Zastupuje také dolní komoru navenek, řídí její schůze a také společné schůze sněmovny a Senátu. Navrhuje také počet svých místopředsedů.

Těch by nově mohlo být pět. S výjimkou SPD s tímto počtem souhlasí všechny strany zastoupené v dolní komoře. Poslední místopředsednické křeslo by tak mohlo připadnout sociálním demokratům, usilovat však o něj bude i Demokratický blok (ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN). Proti tomu, aby vedení sněmovny bylo šestičlenné, je SPD. Lidovci, ODS, TOP 09 a STAN zase nesouhlasí s tím, aby se do vedení sněmovny dostal vůdce SPD Tomio Okamura a stejně tak reprezentant komunistů.

Klíčem pro rozdělování funkcí ve vedení dolní komory parlamentu i výběr šéfů jednotlivých sněmovních výborů je poměrné zastoupení. V prvním dnu schůze musejí poslanci složit slib a zřídit mandátový a imunitní výbor, jeho členové podle zákona ověřují mandáty dvou stovek zákonodárců.

Nově zvolený předseda komory poté navrhne počet místopředsedů, ke zvolení všech těchto funkcionářů však nemusí dojít hned na prvním zasedání.

V minulém volebním období například nezískal potřebný počet hlasů Miroslav Kalousek. TOP 09 a STAN následně místo něj nominovaly Petra Gazdíka a ten byl nakonec do místopředsednického křesla zvolen až na čtvrté schůzi sněmovny. Poslední body první schůze by měly patřit ustavení výborů. Stejně jako v minulém volebním období jich má být osmnáct.


Dohoda devíti uskupení je hodně složitá 

Nová komora by měla mít osmnáct výborů. Z původně rutinní technické procedury se v tomto volebním období stala navýsost politická záležitost a o jejich složení se momentálně vedou jednání, která hned tak neskončí.

Do sněmovny se dostalo devět uskupení a na stanovení počtu členů výborů tak bude záležet, zda se do nich vůbec dostanou malé strany. Třeba ve výborech s navrhovaným počtem 22 a 25 členů by Starostové podle poměrného zastoupení neměli zástupce vůbec, místo získává na jejich úkor hnutí ANO. V mandátovém a imunitním výboru by neměli zástupce ani Starostové, ani TOP 09.

Povinně musí podle jednacího řádu sněmovny vzniknout sedm výborů, konkrétně mandátový a imunitní, organizační, kontrolní, rozpočtový, petiční, volební výbor a výbor pro evropské záležitosti.

O obsazení výborů a o jejich předsedech se bude rozhodovat až na druhé schůzi komory. O vedení výborů, zvláště těch vlivných, se vedou ostré politické spory, o některých je už zdá se jasno. Například rozpočtový výbor by měli vést komunisté, silnému hospodářskému výboru by mohla velet SPD. Okamurovci patrně získají i vedení bezpečnostního výboru. Piráti mají přislíbený výbor pro veřejnou správu a také pro životní prostředí. Výbor pro evropské záležitosti by mohl připadnout lidovcům, zahraniční socialistům. 

Vlivné výbory

Mandátový a imunitní výbor

Zřizuje se první den ustavující schůze, ověřuje platnost volby poslanců. Volba předsedy zatím není dohodnuta, o jeho vedení projevil zájem blok ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Hnutí ANO svého kandidáta zřejmě nepostaví, usiluje ale o snížení počtu členů výboru tak, aby v něm získalo větší vliv, nebo ho dokonce ovládlo. Tento výbor je klíčový pro případné vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (oba ANO) k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Jeho jednání je neveřejné.

Rozpočtový výbor

Jeho hlavním úkolem je projednání návrhu státního rozpočtu České republiky a projednání státního závěrečného účtu. Dále se výbor zabývá legislativní činností – garantuje projednávání návrhů zákonů týkajících se daní, bankovnictví, pojišťovnictví, kapitálového trhu, rozpočtových pravidel apod. Griluje Finanční správu.

Volební výbor

Má poněkud matoucí název, zabývá se hlavně mediální problematikou. Projednává případné změny mediálních zákonů nebo návrhy na členy různých mediálních rad.

Kontrolní výbor

Zabývá se hospodařením politických stran.

Mezi důležité sněmovní orgány také patří například bezpečnostní výbor, který kontroluje činnost Policie ČR, a některé komise dohlížející mimo jiné na práci Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo tajných služeb.