Za bydlení a jídlo utratili Češi nejméně od krize, může zato i bobtnající průměrný plat
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Nezbytné výdaje na život bolí české rozpočty stále méně, rostou totiž pomaleji než tuzemské výplatnice. Platby za bydlení a jídlo tak loni dohromady ukrojily z výdajů českých domácností nejméně od krizového roku 2009.
Ze svého rozpočtu za ně Češi vydali 40,6 procenta. Ještě v roce 2013 to přitom bylo 42,5 procenta. Hovoří o tom data statistického úřadu. Ušetřené peníze lidé obvykle utratili za dopravu anebo módu a jídlo v restauracích, tyto výdaje jsou totiž na zdroje domácností stále náročnější.
Necelých 21 korun z každé stokoruny rozpočtu Češi loni vynaložili na zajištění bydlení a zaplacení účtů za vodu, energie a paliva. Před třemi lety to bylo takřka o dvě koruny více. Poprvé po pěti letech pak domácnosti vydaly méně než pětinu svých celkových útrat za potraviny.
"S tím, jak česká společnost postupně bohatne, dostávají ve výdajích domácností čím dál tím větší prostor zbytné zboží a služby. V tomto ohledu se česká společnost nijak neliší od vyspělejších zemí, které si tímto prošly již dříve. Spotřeba základních věcí, jako jsou potraviny či bydlení, má ostatně své limity,“ uvádí ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.
Náklady spojené s bydlením se od roku 2009 do loňska podle dat statistiků zvýšily o necelých sedm procent, v případě potravin pak o 12. Průměrný český plat ale za stejnou dobu nabobtnal o více než 18 procent. „Po krizi na léta ustal růst cen nemovitostí a nájmů. Pro druhou polovinu probíhajícího desetiletí ale očekávám obrat. Rostoucí náklady na bydlení si z výdajů domácností budou brát stále více,“ zdůrazňuje ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda.
Rychleji než příjmy naopak od roku 2009 narostly útraty za stravování a ubytování, oproti krizi za ně Češi zaplatili o 22 procent více. O 15 procent více pak činí oproti krizi účty obyvatel za dopravu.
