Rok od podpisu smlouvy mezi ministerstvem obrany a Českou zbrojovkou Uherský Brod na 2300 taktických neprůstřelných vest za 68 milionů korun je kontrakt v patové situaci. Kontroloři jsou přesvědčeni, že vesty nejsou úplně v pořádku. Firma naopak trvá na tom, že neporušila žádné ustanovení smlouvy a všechny podmínky plní.
Spor zašel tak daleko, že zbrojovka začala otevřeně kritizovat postup Úřadu pro katalogizaci, standardizaci a státní ověřování jakosti, který není z pohledu zákona součástí ministerstva, ale vykonává pro něj dozor nad kvalitou dodávek. Úřad má výhrady k maskovacímu potisku látky, z níž jsou vesty ušité. Podle něj nesplňuje normu neboli český obranný standard.
Zbrojovka oponuje, že všechny úřadem oficiálně odebrané vzorky byly podrobeny testům v akreditované laboratoři a jsou vyhovující. Šéf divize vojenského materiálu uherskobrodské společnosti Petr Vávra to doložil novinářům originálními protokoly, které zveřejní i na internetu.
Potisk před projektily a střepinami neochrání
Zarážející je, že se kontroloři zaměřili na potisk, kvůli jehož údajné nekvalitě má zakázka zkrachovat. Vávra se v této souvislosti pozastavil nad zadávací dokumentací na vesty. „ Balistické ochraně věnuje jen jeden odstavec, naproti tomu definuje takové drobnosti jako počet stehů nebo počet nití na jeden centimetr. Je evidentní, že specifikaci psal odborník na textilní výrobu, který neměl dostatečné znalosti o balistické ochraně,“ konstatoval.
Ministerstvo nepožadovalo, aby vesty chránily vojáky i před střepinami, které jsou nejčastější příčinou smrtelných zranění. Přesto protistřepinovou ochranu zahrnula zbrojovka do svého řešení tak, aby odpovídalo standardům NATO i nejnovější americké normě.
„Ochranu proti střepinám jsme do projektu zakomponovali na vlastní náklady. Vesty splňují ve všech ohledech podmínky a parametry české armády a normy platné v řadě zemí NATO včetně Spojených států. Balistická ochrana je z produkce turecké společnosti Nurol Technologies, jednoho z největších výrobců tohoto sortimentu v zemích NATO. Balistická odolnost byla prověřena zahraničním úřadem podle norem NATO a ve dvojnásobně náročnějších testech, než je u takovéto zakázky běžné,“ vypočítal Vávra.
Vávra: Ochranu proti střepinám jsme do projektu zakomponovali na vlastní náklady
Vesty obstály také v uživatelských zkouškách 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády. Oproti zadávací dokumentaci firma následně upravila konstrukci vest v bederní části a vyhověla i dalším požadavkům. Textilní materiál s výjimkou podšívky dodávají čeští výrobce Štancl a STAP, potisk zajišťuje další tuzemská firma CNM.
Spor odstartovala stížnost na úřednici
Obrat nastal loni v září, kdy kontrolní úřad přerušil dozorovou činnost. Rozhodl se tak po stížnosti hlavního partnera zbrojovky 4M Systems, který napadl postup jedné z pracovnic úřadu za neodbornou manipulaci se vzorkem. Od té doby úřad tvrdí, že tento vzorek nesplňuje normu. S tím se ztotožnilo i ministerstvo. „Výsledky laboratorních zkoušek byly nevyhovující. Nikdo odpovědný nedá razítko na neprůstřelnou vestu, aniž by věděl, že splňuje všechny předepsané parametry.,“ uvedl mluvčí ministerstva Petr Medek.
Vávra to odmítá: „Úřad odebral a označil tři vzorky materiálu ve všech maskovacích provedeních v černé, pouštní i lesní verzi. Všechny tyto označené a zapečetěné vzorky vyhověly. Vzorek, který údajně nevyhověl, byl odebrán neodborně a nebyl označen. Navíc byl po určitou dobu bez kontroly v držení zaměstnankyně úřadu. Ani nevíme, jestli byl vůbec testován náš vzorek a co se s ním dělo po dobu, co jsme ho neviděli. Máme podezření na nedbalostní nebo úmyslné jednání. Stížnost na zaměstnankyni nebyla doposud vyřešena a bude předmětem samostatného soudního sporu“
Jako z románu Hlava 22
Přerušením dozorové činnosti byly zastaveny dodávky vest a zbrojovce od prosince nabíhá penále 86 tisíc korun denně. „Úřad požaduje, abychom všechny vesty kompletně vyrobili znovu, což je pro nás neakceptovatelné. Zakázku máme dokončenou z pětaosmdesáti procent, k nové výrobě není žádný právní ani racionální důvod. Kromě toho hrozí, že kdybychom postupovali podle požadavků úřadu, mohlo by nám ministerstvo vypovědět smlouvu. Porušily bychom její ustanovení, že materiál má být vyroben před kontrolními zkouškami. Je to jako z románu Hlava 22. Proto jsme se v únoru obrátili na soud a podali správní žalobu,“ uzavřel Vávra.
Armáda přitom nové neprůstřelné vesty urgentně potřebuje, pro vojáky v misích je má jen do konce roku. Ministerstvo už kvůli průzkumu trhu předběžně oslovilo několik výrobců. Přihlásila i Česká zbrojovka s tím, že je schopná dodávat vesty okamžitě i mimo problematický kontrakt.
