Zákon o církevních restitucích je ve sněmovně krok od schválení

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: 7 Tomas Blazek

Církevní restituce prošly ve sněmovně po rozsáhlé debatě do závěrečného čtení. Zákon, který má navrátit konfiskovaný majetek zpět do rukou církevních institucí, jde přes nesouhlas opozice do třetího, závěrečného čtení.

Ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09) ale předem podpořila jen upřesnění, podle něhož by církve musely prokázat, že jim majetek patřil, jak to prosadila ODS ve sněmovním ústavně právním výboru.

Církve mají podle vládní předlohy dostat zhruba polovinu svého někdejšího majetku v hodnotě asi 75 miliard korun, který nyní vlastní stát. Za ostatní by měly dostat finanční náhradu 59 miliard korun, navýšenou o inflaci, během příštích 30 let, přičemž stát přestane církvím hradit například platy duchovních.

Návrh, který vychází z předloňské dohody státu se 17 českými církvemi, podle vlády řeší majetkové křivdy spáchané komunistickým režimem na církvích a náboženských společnostech po roce 1948. Přechodné období před odstřihnutím financování církví od státního rozpočtu by podle dohodnutých předpokladů mělo začít příští rok a trvat 17 let.

VV a ČSSD navrhly v zákoně také zrušit osvobození církví od daní z příjmů a z převodu nemovitosti v případě vráceného majetku. Účelem zákona podle předsedkyně poslanců VV Kateřiny Klasnové není, aby církve majetek „obratem ruky“ prodaly. Neoprávněné nároky církví chtějí VV pokutovat. ČSSD chce navíc uzákonit, aby církve musely vrácený majetek alespoň po určitý čas užívat. Odpůrcům vládní předlohy také vadí, že v zákoně není uveden seznam vraceného majetku. Církve by podle nich prý mohly dostat i majetek, o který přišly před komunistickým převratem.

Zákon je podle vlády nezbytný s ohledem na předloňský verdikt Ústavního soudu. Bez jeho přijetí by církve mohly začít žádat o vrácení majetku soudní cestou nejen stát. Na zákon čekají také obce, jimž má odblokovat nakládání s nemovitostmi.