Schválení předlohy požaduje Evropská unie, platit má nejpozději v dubnu. Řadu paragrafů z vlastní iniciativy vypracovali podřízení ministryně Karly Šlechtové (ANO). Z obsáhlé normy čítající přes 130 stran zabírají různá tuzemská vylepšení téměř polovinu.
„Evropská směrnice z roku 2014 ukládá národní legislativě členského státu povinnost transpozice příslušných ustanovení této směrnice, které se vztahují k nadlimitním zakázkám. Zadávání podlimitních zakázek je pouze záležitostí národní legislativy,“ odůvodňuje člen hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) několik úprav přijatých ve druhém čtení.
„Namísto výrazného zjednodušení zadávání podlimitních zakázek se velmi podrobně upravuje postup zadavatelů,“ stojí též ve stanovisku Adamce k novému zákonu.
Z obsáhlé normy čítající přes 130 stran zabírají tuzemská vylepšení evropské směrnice téměř polovinu.
Podle navrhovaných změn by starostové a další zadavatelé menších zakázek měli mít povinnost oznámit vybrané údaje například na internetových stránkách obce. Automaticky by se pak objevily v centrálním datovém úložišti. Nejvhodnější by byl zřejmě Věstník veřejných zakázek. Informační povinnost by se týkala všech zakázek, jejichž hodnota přesáhne padesát tisíc korun. Podobný model funguje v Rakousku.
K nové normě se sešlo přes dvě stě pozměňovacích návrhů. Mimo jiné o zvýšení limitu na vícepráce ze třiceti na padesát procent nebo stropu pro malé koncesní řízení až na sto milionů. Zákonodárci samostatně předložili čtyři desítky úprav, s dalšími 170 přišly tři sněmovní výbory.
Šlechtová je proti návrhu Martina Plíška (TOP 09), který má zamezit firmám, v nichž vlastní nejméně deset procent člen vlády, ucházet se o veřejné zakázky. Opatření, s nímž souhlasil ústavně-právní výbor, by se dotklo Agrofertu ministra financí a šéfa ANO Andreje Babiše.
