Žalobci odmítají vyvinění firem. Sklízejí za to kritiku

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Martin Siebert, Euro E15

Poslanci o nutnosti změnit normu přijatou v době protikorupčního běsnění hovoří už přes rok a dosud na odpor nenarazili.

Msta za napadení navrhovaného zákona o státním zastupitelství, hlavně protikorupčního speciálu. Tak si členové ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny vykládají kritické postoje Unie státních zástupců ke změně normy o trestní odpovědnosti právnických osob. Úprava přijatá zatím jen výborem má bránit účelové kriminalizaci firem, na něž se má v budoucnu vztahovat dalších 120 paragrafů, celkem tedy dvě stovky.

Žalobci tvrdí, že možnost vyvinit soukromé společnosti z odpovědnosti za jednání jednatelů či manažerů má nahrát Metrostavu a Agrotecu z impéria ministra financí a šéfa ANO Andreje Babiše. Právě ve prospěch Metrostavu se měla jako advokátka angažovat poslankyně Marie Benešová, která spolu s kolegou Janem Chvojkou (oba ČSSD) změkčení pro právnické osoby navrhla.

žalobci: Možnost vyvinit privátní firmy z odpovědnosti za činy jednatelů či manažerů nahrává Metrostavu a Agrotecu

Benešová oponuje, že ve střetu zájmů není, protože Metrostav fakticky nezastupovala. „Souvisí to se zákonem o státním zastupitelství, který naráží na odbornou kritiku, a já se k jeho kritikům od počátku řadím. Státní zástupci se naučili vstupovat do legislativního procesu, což jim nepřísluší, a za vším vidí škůdce. Kdo se jim nepřizpůsobí, tomu zařídí mediální lynč nebo nějaké to předvolání na policii,“ prohlásila.

Benešovou podpořil člen výboru Marek Benda (ODS) s tím, že návrh novely o trestní odpovědnosti právnických osob je už ve sněmovně přes rok a až dosud se k němu nikdo z žalobců nevyjádřil. „Zdá se mi to jako objednané stanovisko, ať si každý domyslí, komu má sloužit. Po schválení kompromisního návrhu výborem, s nímž souhlasilo i ministerstvo spravedlnosti, přijde po čtrnácti dnech profesní organizace státních zástupců se zcela nekompetentní a politickou kritikou,“ konstatoval Benda.

Ministerstvo původně chtělo jen zpřísnění zákona. Konkrétně to, aby se počet trestných činů, za něž mohou být firmy stíhané, zvýšil z osmi desítek na dvě stovky. „Šlo nám o to, aby se zákon nejen zpřísnil, ale také zpřesnil, což odpovídá vládnímu programovému prohlášení,“ řekl šéf výboru za sociální demokracii Jeroným Tejc. Dodal, že kompromisní varianta přinese orgánům v trestním řízení více práce, protože přibude dokazování.

Bohumil Pečinka: Trest smrti pro firmy

Lukáš Bohuslav: Za chybu jednoho nesmí pykat celý podnik