Zaorálek a Dientsbier u Zemana prošli. Jednání byla bezkonfliktní

Kandidát na ministra zahraničí Lubomír Zaorálek hovoří s novináři po setkání s prezidentem Milošem Zemanem, který si jej pozval 28. ledna na Pražský hrad.

Kandidát na ministra zahraničí Lubomír Zaorálek hovoří s novináři po setkání s prezidentem Milošem Zemanem, který si jej pozval 28. ledna na Pražský hrad. Zdroj: ctk

Poslední kandidáti na ministerské posty přišli za prezidentem Milošem Zemanem. Lubomír Zaorálek a Jiří Dientsbier, kteří mají z ministerských adeptů s prezidentem nejnapjatější vztahy, jednání označili za velmi věcná. Podle svých slov se ve středu stanou ministry.

Budoucí ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se na schůzce s prezidentem Milošem Zemanem shodl v politice týkající se EU, naopak neshody měli kolem Blízkého východu. Budoucí ministr pro lidská páva - Jiří Dientsbier, který prezidenta navštívil později, schůzku nechtěl příliš komentovat. Debatu označil za věcnou a bezkonfliktní.

Zeman i Zaorálek jsou příznivci vstřícného postoje vůči Evropské unii a nechtějí stát mimo hlavní proud integrace. V otázce Blízkého východu je Zeman znám mimo jiné jako velký přítel Izraele a i v EU je Česko na straně nejbližších spojenců Izraele. Konflikt mezi Izraelci a Palestinci Zaorálek konkrétně nezmínil. Hovořil jen o „vyrovnanějším“ postoji ČR.

Fatální spor se nečeká

„Prezident ví, že chci prosazovat vyrovnanější politiku v oblasti Středního východu.Tak jsme si vyjasňovali, co to konkrétněji znamená. Jestli tyto jiné důrazy mohou znamenat, že bychom věci formulovali jinak,“ uvedl Zaorálek. „Fatální spor“ ale nečeká a chce s hlavou státu dál diskutovat.

Středním východem jsou označovány země Arabského poloostrova, běžněji se užívá označení Blízký východ. Zaorálek také oznámil, že jeho prvním náměstkem na ministerstvu bude bývalý šéf Ústavu mezinárodních vztahů Petr Drulák. Nyní tuto funkci zastává Jiří Schneider.

Mezi Zaorálkem a Zemanem dlouhodobě panují napjaté vztahy. Zaorálkovo jméno bývá zmiňováno v souvislosti se skupinou 27 zákonodárců ČSSD, kteří v roce 2003 nepodpořili Zemana při volbě hlavy státu. Na Hrad se tehdy kvůli tomu dostal Václav Klaus.