Kancelář Pražského hradu jakoukoliv možnost korupce při udělování prezidentských milostí ostře popírá. „Jsem přesvědčen, že je nutné vyzvat prezidenta a chtít po něm, aby ty věci objasnil,“ řekl Zaorálek. „Pokud nebudou fakta poskytnuta v dostatečné míře a nebudou rozptýlena vážná podezření, tak předložím grémiu sociální demokracie v pátek návrh, abychom se zabývali dalšími kroky,“ dodal.
Podle serveru Aktuálně.cz vyzve ČSSD Klause k odchodu z funkce. Média v minulých dnech informovala o některých podezřelých okolnostech prezidentských milostí, které hlava státu udělila. Klaus například rozhodl o odkladu trestu za zpronevěru u Tomáše Maliny, o jeho žádosti o milost rozhodne až na základě dalšího vývoje Malinova zdravotního stavu. Média upozornila, že Malina, odsouzený za stomilionový podvod s pohonnými hmotami, patřil k blízkým spolupracovníkům podnikatele Františka Mrázka, kterého policie považovala za vládce českého podsvětí.
Server Týden.cz dnes uvedl, že Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality prověřuje dvě udání na to, že Malina dostal odklad nástupu do vězení za velmi podivných okolností. Podle anonymů, které přišly na státní zastupitelství ještě před rozhodnutím Hradu, má prý Malina zmanipulované zdravotní posudky a pardon mu u hlavy státu za úplatu zařizoval společný známý.
Účelové pomluvy?
Mluvčí prezidenta Radim Ochvat ale dnes veškerá obvinění týkající se rozhodování o Malinovi a dalších prezidentských milostech odmítl. „Snažit se vyrobit realitu na základě informací uvedených v anonymním trestním oznámení, kam si může kdokoliv napsat cokoliv, je pouze výrazem laciné senzacechtivosti, neprofesionality a osobní zaujatosti některých novinářů vůči osobě Václava Klause. Veškerá vznesená obvinění samozřejmě odmítáme, neboť se jedná o účelově vymyšlené pomluvy,“ sdělil Ochvat.
Zaorálek připustil, že ústava sociálním demokratům nedává mnoho nástrojů, jak vůči prezidentovi postupovat. „Bohužel, jsme jenom v té pozici, že můžeme vyzývat, můžeme apelovat a můžeme dávat najevo, co si myslíme o podobném způsobu chování prezidenta,“ podotkl. Politici by se však do budoucna podle něj měli zabývat tím, jak tuto pravomoc prezidenta upravit.
Nyní může prezident ztratit svůj úřad pouze po stíhání za velezradu před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Nedávno schválená ústavní změna, která zavedla přímou volbu prezidenta, rozšiřuje důvody pro odvolání hlavy státu. Pokud by Ústavní soud uznal, že hrubě porušil ústavu, mohl by být zbaven funkce. Pro podání žaloby k Ústavnímu soudu ale bude třeba ústavní většina v Senátu a ve sněmovně. Sociální demokraté volají po větším omezení prezidentských pravomocí.
