Zaorálek: V migrační krizi musíme mít plán B, hranici můžeme hlídat jinde
Ministr zahraničí je přesvědčen o tom, že je nutné nadále tlačit na dohodu znesvářených stran v Sýrii a plnění závazků se strany Řecka nebo Turecka. „My musíme počítat i s variantami, že ty věci nevyjdou, že ty země nebudou schopny splnit a doručit to, co bylo slíbeno. A to nemusí být vždy jen jejich vlastní vůle, protože ta situace je opravdu obtížná. A proto se musí mluvit také o plánech B,“ řekl dnes Zaorálek.
Jednou z takových variant by mohla být i změna střežených hranic. „Pokud nebude fungovat ta dnešní vnější hranice Schengenu, tak musíme uvažovat o jiných liniích, na kterých se budeme snažit zmenšit počet uprchlíků, migrantů, kteří přicházejí do Evropy,“ poznamenal také šéf české diplomacie. Linii na úrovni Bulharska - Makedonie má přitom za jednu z možností.
Evropské hranice by podle Zaorálkových představ měla střežit společná pohraniční stráž. Její prosazení ale podle něj nebude jednoduché, protože k navrženému systému má výhrady například Polsko. Česko ale souhlasí s tím, aby v případě selhání některého státu na vnější linii schengenské hranice existovala možnost do země vyslat jednotky evropské pohraniční stráže.
Zaorálek má za to, že Evropa má zhruba dva měsíce na to, aby ukázala, že si se situací dokáže poradit, není podle něj možné čekat déle. S dosavadními výsledky evropského snažení příliš spokojen není. Problémy vidí například u fungování takzvaných záchytných a přijímacích středisek, hotspotů, na vnějších hranicích Evropské unie. Zatím existují tři namísto plánovaných 11 a svou funkci ani tak prý neplní stoprocentně.
Zatím se také nedostavilo očekávané snížení přílivu uprchlíků. Slovinský ministr zahraničí Zaorálkovi prý nedávno řekl, že hranici této balkánské země denně překročí tisíc nových uprchlíků. „Víme dobře, že mezi Tureckem a Řeckem překračuje hranici 1500 uprchlíků každý den,“ konstatoval také ministr.
Hlavně si do Evropy nepouštějme...Evropany
