Záporné sazby Česku přestávají vydělávat, dluhopisy už nesou kladný úrok
Ještě během letošní zimy přitom trh platil za půjčku Česku i půl procenta úroku ročně, a stát takto jen od ledna do března vydělal na vydaných dluhopisech kolem stovky milionů korun.
Důvodem obratu je podle odborníků útlum spekulantských aktivit, stejně jako klesající pravděpodobnost, že by Česká národní banka strhla sazby pod nulu.
„Zmírnil se tlak na posilování kurzu koruny, a tedy příliv zahraničních investic do českých dluhopisů, a dále klesla pravděpodobnost, že by ČNB sáhla po záporných úrokových sazbách,“ vypočítává příčiny hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Přečtěte si komentář Pavla Ryby:
Právě Česko přitom patřilo mezi země, kde šly záporné sazby na bondech nejhlouběji v Evropě, a ministerstvo inkasovalo záporný úrok na dluzích se splatností od dvou do šesti let.
Trend prý posiluje i očekávané referendum o setrvání Velké Británie v unii. „Obavy z brexitu vedou investory k hledání bezpečného přístavu, čímž se zdá být Německo,“ uvádí nezávislý ekonom Petr Hlinomaz. Zatímco českých bondů se investoři začali zbavovat, a jejich úročení tak rostlo, náklady Berlína na financování leží poblíž historického minima.
Na růst sazeb tlačila i záplava nových bondů. Stát jich jen do poloviny května prodal za 91 miliard, tedy šedesát procent celkové letošní plánované emise.
