Zastavme rozšiřování Prahy. Půda v jejím okolí je nejkvalitnější, říká bioložka | E15.cz

Zastavme rozšiřování Prahy. Půda v jejím okolí je nejkvalitnější, říká bioložka

Zastavme rozšiřování Prahy. Půda v jejím okolí je nejkvalitnější, říká bioložka
Praha
• 
ZDROJ: profimedia

Marek Kerles - info.cz

Vědci varují před pokračujícím úbytkem půdního fondu kvůli zástavbě a nešetrnému zemědělství. Podle půdní bioložky Hany Šantrůčkové se v Česku nejkvalitnější půda nachází v okolí velkých měst, jako je třeba Praha. A právě tam přitom politici dovolují masívní zástavbu. „Úbytek a znehodnocování zemědělské půdy se musí okamžitě zastavit. Jinak hrozí ekologická a hospodářská katastrofa,“ říká v rozhovoru s Info.cz Šantrůčková. 

V Česku podle vašich odhadů zmizí každý den orná půda o rozloze 19,5 hektarů, tedy zhruba 27 fotbalových hřišť. Už je podle vás čas na to, aby stát takový úbytek půdy zastavil nebo máme ještě v půdním fondu dostatečné rezervy?

Je pět minut po dvanácté. Česko má sice v porovnání s celosvětovým průměrem trochu více zemědělské půdy na jednoho obyvatele, ale přesto ho to neopravňuje k tomu aby se jí zbavovalo nebo aby nedbalo o zvyšování její kvality. Pokud se úbytek půdy a snižování její kvality okamžitě nezastaví, pak nám opravdu hrozí velké problémy. Půda je nejen nutná pro produkci potravin a tedy i pro přežití národa, ale také zadržuje vodu a má řadu dalších funkcí pro životní prostředí.

Vědci už poměrně dlouho před úbytkem a degradací půdy varují a přesto se na rozdíl třeba od snahy snížit emise skleníkových plynů v této oblasti mnoho neděje. Čím to podle vás je? Proč se lidé úbytku půdy nebojí tak jako třeba následků klimatických změn?

Současný přístup lidí k půdě podle mého názoru vychází mimo jiné z toho, že v civilizovaných zemích všude dostatek nebo dokonce přebytek potravin. A lidé tak mají pocit, že když při takovém přebytku někde zmizí pár hektarů půdy třeba kvůli výstavně supermarketu či jiné velké haly, nic se vlastně neděje. Ale to je omyl.

České zemědělství patří k nejprogresivnějším v Evropě, říká výzkumník Antonín Machálek

Proč?

Protože půda je opravdu nad zlato. Vedle své produktivní funkce třeba zadržuje vodu v množství, které v poměru k ploše nedokáže zadržet žádná přehrada. My neustále kvůli rostoucí hrozbě sucha hovoříme o potřebě nových přehrad, ale vůbec si bohužel neuvědomujeme, že mnohem více vody v krajině zadržíme už jen tím, když budeme dobře a šetrně zacházet s půdou.

Můžete uvést nějaký příklad?

Můj kolega Matrin Hais si pro studenty připravil příklad porovnání vodní retenční schopnosti přehrady Orlík s vodní retenční schopností orné půdy v jejím povodí, z kterého do nádrže voda odtéká. A dospěl k závěru, že plocha orné půdy o velikosti zhruba 60 krát 60 kilometrů, dokáže zadržet až dva a půl tisíckrát více vody než samotná nádrž. Každý čtvereční metr půdy přijme totiž 30 až 50 litrů. A čísla to nejsou nijak přehnaná. Vždyť hluboké černozemě, které nacházíme v nížinách, zadrží i 350 litrů na metr čtvereční. Pokud ale půdu zničíme, zničíme i její schopnost zadržovat vodu. A každý si může snadno spočítat, o jak obrovské množství vody se jedná.

Podle vás je tedy smysluplnější bojovat proti suchu ochranou půdy než stavěním přehrad?

Přehrady jsou samozřejmě potřebné, o tom není pochyb. Ale údržba krajiny je v boji proti suchu důležitější. Například, když zvýšíte podíl organické hmoty v půdě o 1%, což není nedosažitelný cíl, pak se množství zadržené vody zvýší o přibližně 20 litrů na metr čtvereční. V případě Orlíka to dělá padesáti násobek retenční kapacity nádrže. A opět zdůrazňuji, že prakticky zadarmo, pouze vhodným zacházením s půdou.

Hana Šantrůčková
Půdní bioložka a ekoložka, dlouholetá přednášející a vědecká pracovnice na katedře biologie ekosystémů Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Na počátku své kariéry se věnovala funkci půdních mikroorganismů a postupně svůj vědecký zájem rozšířila na studium transformace a koloběhu uhlíku a živin a jejich vzájemného propojení v půdách různých typů suchozemských ekosystémů. V rámci svého vědeckého působení na PřF JU koordinovala řadu mezinárodních projektů. Na PřF JU založila nový studijní obor Biologie ekosystémů a vytvořila zázemí pro rozvoj půdní biologie, kterou dosud zaštiťuje.

Celý rozhovor si můžete přečíst na Info.cz >>>

Zemědělský holding obviněného podnikatele je v insolvenci

Autor: Marek Kerles - info.cz
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud