Po dvaceti letech Česko splní svůj slib vůči NATO. Vynakládat na obranu alespoň dvě procenta HDP ročně, což bude příští rok v případě českého rozpočtu bezmála 160 miliard korun, Česká republika slíbila v minulosti NATO opakovaně. Dodržela to však jen několikrát. Letos si vláda Petra Fialy (ODS) tento závazek dokonce pojistila zákonem. Přesto může utržit ostudu. Zhruba dvacetinu celkové částky nedostane vojsko, ale Správa státních hmotných rezerv nebo Černínský palác. Bude záležet na ústředí Severoatlantické aliance, zda uzná, že jde o výdaje, které skutečně s obranou souvisejí.
Podobně postupují i jiné spojenecké státy, Česká republika jde touto cestou poprvé. „Věřím, že většinu výdajů mimo rozpočet ministerstva obrany obhájíme. Asi tam jsou některé mezní položky, ale o některých nemůže být sporu,“ míní šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS).
Za případné nedodržení závazku postih nehrozí. Na mezinárodní scéně by však nepůsobilo nijak dobře, kdyby právě Fialův kabinet hájící tvrdý postup vůči Rusku vynaložil na obranu méně, než je nejnižší hranice. Třeba Polsko posílá armádě čtyři procenta svého HDP, dvouprocentní limit dlouhodobě drží pobaltské země, Řecko či Velká Británie.
Vláda bude na jaře přesvědčovat NATO o různých výdajích plánovaných v příštím roce, jejichž součet činí 8,6 miliardy korun. Například to bude 3,3 miliardy korun v rozpočtu Správy státních hmotných rezerv (SSHR), 2,2 miliardy v kapitole ministerstva zahraničních věcí a přes 1,4 miliardy, které obdrží rezort dopravy. Do výdajů na obranu se tentokrát započítá také více než 600 milionů korun určených Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a 300 milionů pro Národní bezpečnostní úřad.
„Celá řada položek v zásobách je logicky určená i pro českou armádu. Když budu konkrétní, typickým příkladem jsou pohonné hmoty nebo letecký petrolej,“ vysvětlil ředitel SSHR Pavel Švagr.
NATO by mohlo přesvědčit hlavně to, že oproti letošku skokově – o čtyři desítky miliard korun – vzroste samotný armádní rozpočet. „Celkově půjdou na obranu více než dvě procenta HDP. Je tam rezerva právě proto, kdyby určitá část objemu prostředků mimo kapitolu ministerstva obrany nebyla započtena,“ dodal Stanjura.
Podle českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského takto postupují jiné spojenecké země už řadu let. „Konečně se blížíme splnění hranice ve výši dvou procent HDP a nebylo by úplně smysluplné nepokusit se uplatnit maximální množství výdajů,“ soudí.
Uzákonit obranné výdaje ve výši dvou procent HDP pomohlo koaličním poslancům a senátorům opoziční hnutí ANO. Jeho politici jsou přesvědčeni, že si kabinet zbytečně zahrává. Podle předsedy sněmovního výboru pro obranu Lubomíra Metnara mohou být sporné až miliardové sumy. „Vzít bez ladu a skladu různé kapitoly a vykazovat je jako výdaje na obranu považuji za nonsens,“ řekl.
Pokud by NATO některé položky neuznalo, musela by vláda dodatečně zvýšit rozpočet přímo vojsku, aby splnila to, k čemu se v nové legislativě související s válkou na Ukrajině zavázala.
Stát hodlá v příštích letech započítávat do dvouprocentního závazku okolo pěti miliard korun ročně. „Umíme si představit i nákup některého typu techniky, mimo jiné máme schválenou koncepci Letecké služby České republiky,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Přes dvě procenta HDP vynakládalo Česko na obranu v letech 1998 až 2003, další čtyři roky to bylo o něco méně. V minulé dekádě se výdaje propadaly pod jedno procento HDP. Mírně vzestupný trend začal v roce 2019. Výraznou změnu však přinesl až vpád Ruska na Ukrajinu.
