Návrh penzijní reformy ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) čelí vážným výhradám zdravotníků. V mezirezortním připomínkovém řízení jasně odmítají postupné zvyšování důchodového věku nad 65 let kvůli omezenému pracovnímu výkonu. Nárůst věkové hranice je přitom jedním z pilířů zamýšlených změn. Možné zhroucení reformy je podle informací e15 důvodem, proč šéf rezortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nehodlá vystoupit proti Jurečkovi a vyvolat tak spor ve vládní koalici. Pozdější odchod na odpočinek kritizují také odbory.
„Nelze neustále prodlužovat věk odchodu do starobního důchodu, neboť populace ve věku nad 65 let není v takovém zdravotním stavu, aby byla schopna podat potřebný pracovní výkon i v dalších letech,“ napsalo v připomínkách k reformě ministerstvo zdravotnictví.
Jurečka navrhuje, aby se věk odchodu do penze zvyšoval postupně na základě doby dožití. Například lidé narození v roce 1968 budou muset pracovat ještě pět měsíců nad pětašedesátiletý limit, ročníkům 1969 až 1972 se důchod oddálí o sedm měsíců. Plyne to z tabulky, která je součástí předlohy představené ministrem v polovině listopadu.
Nynější pětačtyřicátníci pak půjdou do penze zhruba v 66 letech, třicátníci ještě později. Zatímco dosud mohla vláda každých pět let hranici upravit, po roce 2025 se začne řídit údaji Českého statistického úřadu právě o době dožití. Odborníci ale namítají, že stát musí přihlížet k tomu, jak dlouho žijí lidé ve zdraví.
„Ministr zdravotnictví důchodovou reformu podporuje. Připomínka byla spíše technického charakteru,“ reagoval Válkův mluvčí Ondřej Jakob. Podle něj jde o to, aby kabinet při jednání o reformě neopomíjel zdravotní stav populace. „To není úkol jen pro rezort zdravotnictví, ale pro celou vládu,“ dodal Jakob.
Především experti z pracovně-lékařské oblasti se v kritice reformy shodují s odboráři. „Pokud by mělo být postupné zvyšování věku odchodu do důchodu navrženo, mělo by jeho součástí být i zdůvodnění, proč má Česko jako nejprůmyslovější země v Evropské unii s jednou z nejhorších zdravotních kondicí obyvatelstva patřit mezi šest zemí EU s nejpřísnější hranicí důchodového věku,“ uvedly v připomínkách odbory.
Ministerstvo práce nechce, aby se reforma jako celek zhroutila. V zásadních věcech proto ustupovat nemíní. Změny jsou podle mluvčího rezortu Jakuba Augusty nutné. „Veškerá opatření včetně odůvodnění, proč chceme přistoupit k navrhovaným krokům, jsme už představili. Veškeré připomínky standardně vypořádáme,“ ujistil Augusta.
Kromě toho ale bude muset Jurečka ještě předložit jasné parametry řešení dřívějšího odchodu na odpočinek pro náročné profese například z hutních nebo chemických provozů. Ministr původně sliboval, že to stihne do konce roku.
„Dnes jsou v systému zdravotní záchranáři a hasiči, mohou jít do důchodu až o pět let dříve bez krácení. Zaměstnavatelé za ně odvádějí pojistné, které je o pět procent vyšší. Budeme to aplikovat na další profese, pak bude reforma komplexní,“ uvedl na podzim Jurečka.
Na chystané předloze se podílí také Válkův úřad. „V současné chvíli probíhají finální jednání s rezortem práce a sociálních věcí,“ potvrdil Jakob. U osob s náročnými profesemi využijí legislativci zejména systém rizikových faktorů podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nikoliv konkrétní seznam profesí.
Obě ministerstva nyní analyzují údaje o invaliditě lidí působících v náročných profesích a jejich dočasné pracovní neschopnosti za uplynulých deset let s cílem získat objektivní datovou základnu. Jakmile podle Jakoba proběhnou všechny tyto kroky, bude možné návrh podrobně představit.
