Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyhlásí stávkovou pohotovost. Podle něj vláda není ochotná dodržet slib a zvýšit tarifní platy a základní mzdy. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula nevyloučil, že by stejně mohly postupovat i další odborové svazy veřejného sektoru.
ČMKOS žádá růst tarifů o deset procent pro všechny zaměstnance veřejného sektoru. Vláda navrhuje zvýšení sumy na platy o šest procent a tarifů o dvě procenta. Víc by si měli přilepšit učitelé a hůř placené profese. Zdravotníci by měli podle plánů kabinetu dostat nejspíš o čtyři či pět procent víc. Zdravotnické odbory se odvolávají na to, že jim premiér Andrej Babiš (ANO) na společném jednání začátkem května slíbil desetiprocentní růst. Babiš na to později reagoval tak, že přidání podpořil, ale neslíbil. Uvedl, že o navyšování by měli rozhodovat zaměstnavatelé, tedy vedení zdravotnických zařízení.
ČMKOS jako největší odborová centrála v zemi zastřešuje celkem 29 svazů, z nich 13 působí ve veřejném sektoru. Středula nevyloučil, že by podobně jako zdravotnické odbory mohly postupovat i další svazy. „Naším cílem není stávkovat, ale dohodnout se. Na to, abychom se dohodli, stačí jedno jednání. Snažíme se dělat vše pro to, aby proběhlo. Zatím žádný termín není a premiér se k němu pozitivně nevyjádřil. Jsme regulérní sociální partner podle zákona, není možné s námi nejednat,“ řekl Středula. O dalším postupu by v pondělí mohla jednat rada ČMKOS.
Babiš tento týden řekl, že chce o růstu platů ve veřejné sféře jednat hlavně ve vládě a koalici při debatě o rozpočtu, tedy až do konce září, kdy musí kabinet návrh hospodaření na příští rok odevzdat Sněmovně. Vyjednávat začal s menší odborovou centrálou, kterou je Asociace samostatných odborů. Ta zastřešuje třeba vlivné lékařské odbory či odbory pracovníků finančních úřadů. S plošným navýšením nesouhlasí. Vládní sociální demokraté naopak stojí na straně ČMKOS.
Ve zdravotnictví pracovalo na konci loňského roku podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky přes 26o tisíc lidí. Přes 80 tisíc bylo všeobecných sester, 18.000 sanitářů a kolem 40 tisíc lékařů. Dohromady přes 45 tisíc bylo dělníků, provozních a technicko-hospodářských pracovníků ve zdravotnictví.
Průměrný hrubý plat všeobecných sester byl v roce 2017 podle MPSV ve státní sféře byl 36 tisíc korun, v nestátní 24 tisíc dvě stě korun. Zdravotní asistent ve stání nemocnici pobíral průměrně 27 tisíc devět set korun, v soukromé 24 tisíc dvě stě korun. Kolem 3000 zdravotních sester v českých nemocnicích chybí. Právě zvýšení platů má nové do oboru přilákat, ministerstvo zdravotnictví pro ně zvažuje i výsluhy za odpracovaná léta podobně jako mají například vojáci nebo policisté.
V sociálních službách pracuje v Česku asi 100 tisíc lidí. Průměrný plat sociálního pracovníka byl podle odborů loni asi 28 tisíc 6 set korun měsíčně, meziročně se zvýšil o 13 procent. Stejný nárůst měli také pečovatelé, kteří pobírali asi 20 tisíc šest set korun. Vychovatelé měli plat asi 29 tisíc pět set korun měsíčně, speciální pedagogové 29 tisíc pět set korun. Všeobecné sestry v sociálních službách pobíraly kolem 34 tisíc šest set korun.
Ve veřejných službách a správě loni podle informačního systému ministerstva práce o průměrném výdělku pracovalo přes 634 tisíc sedm set zaměstnanců. Průměrný hrubý plat dosáhl 31.968 korun. Polovina pracovníků vydělávala víc než 29 tisíc osm set čtyřicet korun hrubého. Částky jsou vyšší než v soukromém sektoru.
Požadavek na plošné přidávání o deset procent ve veřejném sektoru kritizují podnikatelé. Podle nich neodpovídá očekávanému růstu příjmů státu a platy by se měly zvyšovat podle výkonu.
