Zeman, Babiš i Chovanec. Politici chtějí přepisovat ústavu

Milan Chovanec

Milan Chovanec Zdroj: Foto archiv Blesku

Milan Chovanec, čssd
Milan Chovanec, čssd
Andrej Babiš při rozhovoru pro Blesk.cz
Andrej Babiš při rozhovoru pro Blesk.cz
Andrej Babiš při rozhovoru pro Blesk.cz
12
Fotogalerie

Časová tíseň sice odrazuje politiky od velkolepých vizí změn Ústavy České republiky, nedá se ale vyloučit, že určité nápady na revizi „zákona zákonů“ se stanou součástí kampaně před podzimními parlamentními volbami.

Chuť politiků opravit českou ústavu ještě nikdy nebyla tak velká jako v právě končícím volebním období. Přetlak všech návrhů zákonů ležících ve sněmovně je ovšem obrovský, takže převratných změn v tomto bodě se už nedočkáme.

To ale neznamená, že se ústava nezmění. Ne náhodou řada návrhů přichází z řad hnutí ANO a z Pražského hradu. Pokud podzimní parlamentní a následující prezidentské volby potvrdí mocenský blok Babiš–Zeman, revize ústavy bude první na ráně.

Ve sněmovně je už delší dobu zaparkováno několik ústavních zákonů. Jeden z nich je ve druhém čtení, devět ústavních zákonů je v prvním čtení, ani jeden z nich ale dolní komora parlamentu ještě nezačala projednávat. Nejsou to ovšem jen poslanecké návrhy.

Vlastní představu na konkrétní změny schválila i vláda. Podle ní by se měl změnit postup při jmenování členů bankovní rady České národní banky. Návrhy prezidenta by měl propříště posvětit Senát, obdobně jako tomu je u kandidátů na ústavní soudce.

Navrhuje se také zavedení takzvaného klouzavého mandátu − ministři by po dobu svého setrvání ve funkci byli zbaveni poslaneckých povinností. Změnit by se měla například i lhůta, kterou má k projednání sněmovnou schválených zákonů Senát, a to ze současných třiceti na 60 dnů.

Změny chtějí i senátoři

V horní komoře parlamentu se zase rodí nápady, jak změnit systém voleb do Senátu tak, aby k nim chodilo více lidí. Jednou z možností je zavedení jednokolového systému voleb podle australského vzoru. Méně radikální návrh kalkuluje s tím, že mezi prvním a druhým kolem voleb by místo dnešního odstupu jednoho týdne byly týdny dva a lidé by hlasovací lístky dostali do poštovních schránek.

Jednokolovou volbu navrhl exministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). Variantu, podle níž by se senátní finále konalo dva týdny po kole prvním podobně jako u prezidentských voleb, inicioval předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).

Předsedkyně senátní ústavní komise Eliška Wagnerová (SZ) se domnívá, že právě tyto návrhy by mohl Senát nabídnout dolní komoře parlamentu k projednání po říjnových volbách. Naopak pro to, aby se ještě před volbami prodloužila technická lhůta, kterou má horní komora parlamentu na projednávání zákonů už schválených sněmovnou, by byli senátoři všemi deseti.


Vše o politice čtěte zde >>>


Prezident Miloš Zeman už delší dobu pokukuje po silnějších pravomocích hlavy státu. V posledních týdnech si přímo řekl o zákonodárnou iniciativu, tedy o právo navrhovat zákony. Právo, které neměli ani jeho předchůdci Václav Klaus a Václav Havel. Na rozdíl od nich byl však Zeman zvolen v přímé volbě, zavedení přímé volby si o debatu o pravomocích českého prezidenta do jisté míry říká.

Snahu měnit ústavu v tomto bodě ale současná politická reprezentace nemá. Na Zemanovu vizi okamžitě zareagoval šéf sociálních demokratů, premiér Bohuslav Sobotka, se slovy, že ČSSD rozhodně nehodlá prezidentské pravomoci nijak posilovat a platí to i o tvorbě zákonů. K dlouhodobým přáním Zemana pak patří zavedení povinnosti chodit k volbám.

Některé návrhy a nápady na změnu ústavního pořádku

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD)

Žhavým tématem je představa šéfa rezortu vnitra, že ještě do voleb stihne rozšířit právo lidí užít legálně drženou zbraň například proti teroristům. Zatímco poslanci napříč stranami záměr podporují, právní experti, ale třeba také ministerstvo obrany nebo civilní kontrarozvědka (BIS) jsou proti Chovancovu záměru.

Ministerstvo spravedlnosti shodně s obranou připomíná, že zajištění bezpečnosti země je jedním z ústředních úkolů státní moci a přenášet takový úkol na jednotlivce považuje za nevhodné. Podle šéfa Ústavního soudu Pavla Rychetského by se Česko přijetím ustanovení stalo jedinou evropskou zemí, která by měla takovou úpravu na ústavní úrovni.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš

Vicepremiér, šéf hnutí ANO by český ústavní pořádek měnil od podlahy. Počet zákonodárců dvoukomorového parlamentu by se podle něho měl snížit z dnešních 281 členů na 101, jednotlivé osoby by do sněmovny bylo možné volit maximálně na osm let.

Místo senátora by se rušilo, pokud by k volbám nepřišlo alespoň třicet procent oprávněných voličů. Babiš je přesvědčen, že kvůli stávajícímu ústavnímu systému nemáme silné a akční vlády, ale kočkopsy. Volá proto také po zavedení většinového volebního systému.

Poslanecká novela připravená ministerstvem obrany

Novela, která leží ve sněmovně a zatím nedošlo na její projednávání, by měla rozšířit právo vlády rozhodnout o vyslání vojáků do ciziny bez souhlasu parlamentu. Nyní může vláda poslat české vojáky do zahraničí omezeně, nejvýše na šedesát dnů.

Ústava přitom hovoří o plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, o účasti na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace za souhlasu přijímajícího státu a o účasti na záchranných pracích při živelních pohromách a průmyslových nebo ekologických haváriích.

Předloha má tyto okruhy zrušit. Kabinet by tak mohl rozhodnout například o vyslání vojáků k záchraně českých občanů v zahraničí v případě jejich ohrožení. Novela by usnadnila také vyslání jednotek armády do misí v rámci takzvaných sil velmi rychlé reakce Severoatlantické aliance.