„Chci říci, že si nesmírně vážím vaší předchozí práce jako ústavní soudkyně a že vaše jmenování do této funkce považuji za optimální řešení,“ řekl Zeman.
Bude podle něho obtížné vrátit úřadu jistou společenskou prestiž. K důvodům, proč podle prezidenta klesla, zařadil dva roky starý případ stotisícové pokuty za plošné zveřejnění platů zaměstnanců pražského vrchního státního zastupitelství a případ z Písku, když prý úřad zakázal zveřejnit neplatiče za psy, a pak i seznam lidí, kteří poplatky hradí.
jde o úřad nenápadný, nicméně je klíčový pro demokracii
Janů slíbila Zemanovi, že se bude snažit jeho důvěru naplnit. „Myslím si, že jde o úřad nenápadný, nicméně je klíčový pro demokracii,“ řekla. V činnosti úřadu se podle ní střetávají právo na soukromí a na druhé straně vyhledávání informací a přístup k nim, což je podle ní druhým základním právem, bez něhož demokracie chřadne. „Úřad, jako všechny úřady tohoto typu, by měl vlastně občanovi garantovat, že do jeho práv na ochranu soukromí bude zasahováno účelně a férově,“ uvedla Janů.
Janů zvolili do funkce senátoři na červencové schůzi. Dali jí přednost před inspektorem úřadu Josefem Vaculou. Nominaci devětašedesátileté Janů, která byla před nástupem k Ústavnímu soudu lidoveckou poslankyní a podílela se na tvorbě ústavy, doporučily senátorské kluby KDU-ČSL, ANO a Starostové.
Janů: Úřad by měl zlepšit srozumitelnost výkladu zákona
Janů ve svém kandidátském projevu v Senátu mimo jiné uvedla, že ÚOOÚ vznikl jako silná nezávislá instituce na ochranu práva na soukromí a že pokládá za potřebné jeho nezávislost udržet. Úřad by měl podle ní zlepšit srozumitelnost výkladu zákona o ochraně osobních údajů a respektovat v praxi rozhodnutí Nejvyššího správního a Ústavního soudu.
ÚOOÚ vznikl před 15 lety, má za úkol především bránit zneužívání osobních dat. Může kvůli tomu kontrolovat veřejné instituce i soukromé firmy, které s těmito údaji pracují. Kontroly mají na starosti jeho inspektoři. Mohou také vést správní řízení o uložení sankce a řízení o přestupcích. Za porušení zákona může úřad uložit až desetimilionovou pokutu a nařídit zničení shromážděných údajů.
| Ivana Janů má zkušenost z Ústavního soudu i tribunálu v Haagu |
|---|
| - Soudkyní a zároveň místopředsedkyní Ústavního soudu ČR byla nejprve od listopadu 1993 do února 2002. Mandát ústavního soudce předčasně ukončila poté, co byla v červnu 2001 zvolena Valným shromážděním OSN soudkyní ad litem Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v nizozemském Haagu. (Ad litem soudci jsou povoláváni k jednotlivým případům na pomoc stálým soudcům.) Podruhé byla soudkyní Ústavního soudu ČR jmenována v září 2004. Svůj druhý mandát vykonávala plných deset let. - Za dvě funkční období u Ústavního soudu jí rukama prošlo na 3000 spisů, na jejichž základě vyhlásila asi 270 nálezů. Janů podle odborníků patřila ke konzervativním soudcům a profilovala se především na kauzách, které se týkaly vyrovnávání s totalitní minulostí, případně souvisely s následnou transformací společnosti. Její nálezy například upozornily na protiústavní regulaci nájemného a kritizovaly dlouholetou nečinnost Parlamentu ve věci církevních restitucí. Značnou pozornost vyvolal také nález, jímž soud ponechal v platnosti kritizované zdanění fotovoltaických elektráren. - Za dobu svého působení u ÚS sepsala 67 odlišných stanovisek, v nichž se vymezila proti názorům většiny ostatních soudců. Nesouhlasila například s odmítnutím návrhu na zrušení části amnestijního rozhodnutí Václava Klause. Prezident tehdy dal zastavit dlouhotrvající trestní stíhání. Abolici za podobných okolností označila Janů za „prostou rezignaci na hledání a nalezení pravdy“. Nesouhlasila ani se zastavením řízení o ústavní žalobě na Klause. - Počátkem letošního roku získala ocenění Právník roku v kategorii Občanská a lidská práva a právo ústavní. Organizátory soutěže jsou Česká advokátní komora a společnost epravo.cz. - Narodila se 14. března 1946 v Plazích v okrese Mladá Boleslav. Po ukončení základní školy nemohla z politických důvodů studovat na střední škole a pracovala u stavebního podniku Zemědělské stavby - Praha, který ji v roce 1962 doporučil na SPŠ stavební. Poté vystudovala Právnickou fakultu UK v Praze. Do roku 1983 pracovala jako právnička ve Výzkumném ústavu vodohospodářském v Praze, poté do roku 1989 jako vedoucí podniková právnička u organizace Instav Praha. V letech 1978 až 1989 byla také přísedící soudkyní u Obvodního soudu pro Prahu 6. - V únoru 1990 byla za KDU-ČSL kooptována do tehdejší České národní rady (předchůdkyně Poslanecké sněmovny) a svůj mandát dokázala potvrdit i ve volbách v letech 1990 a 1992. Pracovala v ústavně-právním výboru, mandátovém a imunitním výboru a ve výboru zahraničním. Zároveň také vedla delegaci Parlamentu ČR v Radě Evropy. Jako členka parlamentní komise se zúčastnila prací na české ústavě. Poslaneckého mandátu se vzdala v listopadu 1993 v souvislosti s jmenováním členkou Ústavního soudu. - Koncem roku 2003 ji KDU-ČSL neúspěšně nominovala na funkci prvního zástupce Česka v Evropské komisi. ČSSD si tehdy prosadila svého kandidáta Miloše Kužvarta. - Nominaci Janů na ředitelku ÚOOÚ doporučily senátorské kluby KDU-ČSL, ANO a Starostové. Senátoři jí při volbě koncem července dali přednost před inspektorem úřadu Josefem Vaculou. V tajné volbě její kandidaturu podpořilo 32 senátorů, Vaculovi dalo hlas 20 členů horní komory. |
