„Podnikli jsme podstatný krok, abychom zaplnili mezeru, která v mezním případě mohla vést ke kolapsu Ústavního soudu,“ řekl Zeman. Při výběru kandidátů se podle vlastních slov orientoval především podle jejich zkušeností.
Kandidáti s novináři příliš hovořit nechtěli. Tomková pouze uvedla, že si nabídky váží a že by ji přijala. „Teď bude záležet na rozhodnutí Senátu,“ uvedla soudkyně. Fenyk připustil, že jej prezidentova nabídka překvapila.
Zeman by měl už v černu navrhnout ještě dalších sedm nástupců za ústavní soudce, kterým končí mandáty. Jména, o kterých uvažuje, nechtěl prozradit až na jednu výjimku - tou je současný předseda soudu Pavel Rychetský.
Rychetský ocenil, že Zeman navrhl více kandidátů, než kolik jich aktuálně chybí. „Konečně se snad dočkáme praxe, kdy budou kandidáti navrhování nejméně dva měsíce předtím, než se místo uvolní, aby Ústavní soud mohl pokračovat kontinuálně,“ uvedl Rychetský. Kvůli dlouhodobé neobsazenosti se prodlužuje rozhodování, jednotliví soudci mají více práce.
Po lednovém odchodu soudce Jiřího Muchy postrádá 15členný Ústavní soud již tři členy, do konce tohoto roku skončí mandát například také předsedovi soudu Rychetskému. Aby byl soud usnášeníschopný, musí se sejít nejméně deset jeho členů.
Vizitky kandidátů do funkce ústavních soudců
| Jaroslav Fenyk | |
|---|---|
| Datum a místo narození | 26. dubna 1961 v Pelhřimově |
| Vzdělání | Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1986), Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně (Ph.D. 2001, profesor 2009). |
| Současná funkce | V Brně provozuje vlastní advokátní kancelář zaměřenou na trestní právo; je poradcem advokátní kanceláře White Case Praha; vyučuje právo na několika vysokých školách. |
| Dosavadní kariéra | V roce 1987 se stal vojenským prokurátorem a v letech 1990 až 1993 pracoval na Generální prokuratuře. V roce 1994 přešel na Vrchní státní zastupitelství v Praze, o rok později začal pracovat na Nejvyšším státním zastupitelství. Od ledna 1999 do konce roku 2005 byl náměstkem nejvyšší státní zástupkyně (na funkci rezignoval); v letech 2006-2009 proděkan pro vědu a zahraniční vztahy Fakulty práva Bratislavské vysoké školy práva. |
| Jan Filip | |
| Datum a místo narození | 27. listopadu 1950 ve Šternberku |
| Vzdělání | brněnská právnická fakulta |
| Současná funkce | Vysokoškolský pedagog a vedoucí Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (od 1995) |
| Dosavadní kariéra | Během studia nastoupil jako pomocná síla na právnickou fakultu v Brně, od roku 1974 jako asistent na plný úvazek; před rokem 1989 pracoval v legislativním odboru Federálního shromáždění. V roce 1992 se stal docentem, v roce 1998 profesorem ústavního práva. |
| Vladimír Sládeček | |
| Datum a místo narození | 13. května 1954 v Karlových Varech |
| Vzdělání | Právnická fakulta UK v Praze |
| Současná funkce | Profesor Katedry správního práva a správní vědy Právnické fakulty UK v Praze a člen vědecké rady fakulty |
| Dosavadní kariéra | V letech 1979-83 pracoval v Úřadu pro vynálezy a objevy převážně v legislativním a právním odboru; v roce 1983 byl přijat jako odborný pracovník do Ústavu státní správy (později Ústav legislativy vlády ČSFR); od srpna 1990 pracoval v Kanceláři Federálního shromáždění jako odborný konzultant v legislativním odboru; v lednu 1991 byl jmenován tajemníkem poslanecké a expertní komise pro přípravu nové ústavy ČSFR; v roce 1991 byl přijat jako externí učitel na Právnickou fakultu University Karlovy; pracoval také jako asistent soudce Ústavního soudu |
| Milada Tomková | |
| Rok narození | 1959 |
| Vzdělání | Právnická fakulta UK v Praze |
| Současná funkce | Soudkyně Nejvyššího správního soudu (od 2003), je předsedkyní sociálně-správního kolegia a kárného senátu |
| Dosavadní kariéra | V letech 1987-2003 působila na Ministerstvu práce a sociálních věcí, od roku 1992 jako ředitelka legislativního odboru (do její působnosti spadala legislativní činnost v oboru sociální politiky, zejména sociálního zabezpečení); členka Legislativní rady vlády (1998-2003) |
