Zeman si účast na sjezdu ČSSD rozmyslel, respektuje přání Sobotky

Zeman během vysílání Prezidentského Pressklubu

Zeman během vysílání Prezidentského Pressklubu Zdroj: ctk

Prezident Miloš Zeman byl připraven přijet na březnový sjezd ČSSD, považoval to za přirozené. Nyní ale respektuje přání předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, a na sjezd nepojede. Sobotka v pátek oznámil, že Zemana ani nikoho jiného na sjezd zvát nehodlá.

„I když jsem byl samozřejmě připraven rád na sjezd přijet, tak teď tam zcela určitě nepřijedu, i kdyby pan Sobotka svůj názor změnil,“ řekl Zeman, jenž v minulosti ČSSD vedl. „Maminka mě učila: Nikdy se necpi tam, kam tě nezvou,“ uvedl Zeman v prvním Prezidentském Pressklubu, který živě odvysílala rozhlasová stanice Frekvence 1

„Osm let jsem řídil sociální demokracii, takže jsem to (pozvání, pozn.red.) považoval za přirozené,“ řekl. Líto mu to prý není, protože politika je „racionální disciplína“. 

Premiér a předseda ČSSD Sobotka v pátek řekl, že neplánuje zvát zástupce jiných politických stran nebo jiné ústavní činitele, tedy ani prezidenta. Březnový sjezd ČSSD bude sjezdem volebním. Na otázku, zda by Zeman, pokud by mohl hlasovat, dal svůj hlas Sobotkovi, odpověděl prezident vyhýbavě. „Ruku bych nezdvihal, protože hlasování je tajné. Doufám, že to chápete jako diplomatickou odpověď,“ uvedl. 

Zemanův vztah s jeho bývalou stranou nebyl léta jednoduchý od chvíle, kdy jej část ČSSD v roce 2003 nepodpořila v parlamentní volbě prezidenta. Hlavou státu se tehdy stal Václav Klaus, kterého Zeman předloni vystřídal ve funkci po svém vítězství v přímé volbě. Na předloňském ostravském sjezdu prezident uvedl, že nehodlá ČSSD rozkládat.

Ztráta suverenity Česku nehrozí

Zeman se v dalším průběhu vysílání vyjádřil také k podobě české zahraniční politiky. České republice podle prezidenta Miloše Zemana přímo nehrozí ztráta suverenity. Někdy je ale česká politika v pokušení papouškovat názory mocnějších nebo jim poklonkovat. Jako příklad uvedl postoj k sankcím EU vůči Rusku za jeho anexi ukrajinského Krymu.

Prezident poukázal na prohlášení rakouského kancléře Wernera Faymanna, který se před Vánocemi postavil proti přitvrzení protiruských sankcí. „V podstatě prohlásil, že ty sankce jsou nesmysl. My jsme takové ostré prohlášení zatím nevydali, na rozdíl od jiných zemí, jako je Slovensko, Maďarsko a teď tedy i Rakousko,“ poznamenal Zeman. 

Uvedl to v souvislosti se svým vánočním poselstvím, v němž mimo jiné řekl, že chce být prezidentem suverénní České republiky, která hájí své národní zájmy a nepodléhá vnějším tlakům. Zemanovi je přitom vytýkán jeho poměrně vstřícný postoj k Rusku a k Číně. „Nemluvil bych o ohrožení suverenity, mluvil bych o jistém riziku bezmyšlenkového přitakávání názorům větších, a tedy mocnějších zemí než jsme my,“ řekl také Zeman. 

V souvislosti s děním na Ukrajině poukázal na nedávný kyjevský pochod k výročí narození kontroverzního ukrajinského vůdce Stepana Bandery, pod jehož vedením povstalecká armáda za druhé světové války bojovala nejprve proti nacistům, ale poté s jednotkami německého wehrmachtu i proti sovětské armádě. 

Akce byla podle Zemana organizována stejně jako nacistické pochodňové průvody. „A tak jsem si říkal, že s tou Ukrajinou je něco špatně, a něco špatně je i s Evropskou unií, která proti tomu neprotestovala,“ poznamenal prezident. 

V názorech na situaci na Ukrajině se Zeman shoduje se svým předchůdcem v čele státu Václavem Klausem, podle něhož konflikt na východě Ukrajiny vyhrocují EU a USA. Exprezident ale v televizi Prima vytkl Zemanovi jeho pochvalu současné vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL. „Že by tato vláda dala lidem naději, to snad ani Miloš Zeman nemohl myslet úplně vážně,“ prohlásil Klaus. Zeman své tvrzení hájil s tím, že podle průzkumů se zvýšil optimismus české společnosti, což je jeden z faktorů ekonomického růstu.

Zeman: Zákon o majetku projde, záleží ale, v jaké podobě
Zákon o majetkových přiznáních bude podle prezidenta Miloše Zemana určitě přijat. Není ovšem vyloučeno, že bude přijat v podobně vykastrované podobě jako služební zákon. Prezident doufá, že zákon o prokazování původu majetku bude zasahovat co nejvíce do minulosti.
Přál bych si, aby byl co nejtvrdší, samozřejmě ale pravicová opozice udělá vše pro to, aby byl co nejměkčí, nebo aby nebyl vůbec,“ uvedl Zeman. Služební zákon Zeman před časem vetoval a po přehlasování veta Sněmovnou dal podnět k jeho přezkoumání Ústavním soudem.
Nový zákon o majetku by měl platit od roku 2016. Na prokazování původu majetku se dohodla vládní koalice při svém vzniku. Ministerstvo financí navrhuje především zvýšení pravomocí finanční správy. Měla by mít možnost analyzovat výši majetku v souvislosti s daňovým přiznáním. Pokud neevidovaný majetek bude vyšší než ministerstvem navrhovaných deset milionů korun, finanční správa vyzve k prokázání původu majetku a popřípadě majetek zdaní. Jde zatím o návrh zákona, který ještě projedná koaliční rada a následně vláda.