Aktualizováno: Zemřel herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška
Zemřel herec a prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary Jiří Bartoška, uvedla mluvčí festivalu Uljana Donátová. Herci, který se potýkal s rakovinou, bylo 78 let.
Souběžně s karlovarským festivalem se stále věnoval herecké práci v televizi, filmu, dabingu i Divadlu Kalich, kde účinkoval v představení Moje hra.
Mluvčí karlovarského festivalu Donátová řekla, že je zatím brzy na to říct, kdy a v jaké podobě se uskuteční poslední rozloučení.
Herec, jehož charakterizoval zastřený hlas, brýle „na půl žerdi“ a často i cigareta, hrál svůdce a milovníky, básníka i banderovce, faráře, lékaře, šlechtice i pohádkové prince. Za roli houslisty ve filmu Mateje Mináče Všichni moji blízcí obdržel Českého lva. Byl hrdinou seriálů osmdesátých let, jako Sanitka, Cirkus Humberto či My všichni školou povinní. Věnoval se i dabingu a později si přibral i roli producenta, když se podílel například na vzniku filmů Všichni moji blízcí a něžné komedie Babí léto. Spolu s Miroslavem Donutilem také komentoval cestopisné dokumenty.
„Odešel náš drahý přítel, kolega a skvělý herec Jiří Bartoška, který stál u zrodu Divadla Bez zábradlí a dlouhá léta v něm působil v řadě titulů, včetně legendárního Jakuba a jeho pána,“ uvedlo na facebooku Divadlo Bez zábradlí, u jehož zrodu Bartoška stál a mnoho let v něm působil.
„Byl to frajer. Jako chlap, herec i prezident mezinárodního filmového festivalu. Odchází s ním i kus české kultury a charismatického stylu. Jeho úsměv, humor a nadhled budou chybět,“ uvedl na síti X prezident Petr Pavel.
Herectví jako náhoda
Bartoška se narodil 24. března 1947 v Děčíně. K herectví se podle svých slov dostal v podstatě náhodou, neboť když jej nepřijali ke studiu dějin umění, šel učit výtvarnou výchovu do pardubického domu pionýrů a na radu přátel si podal přihlášku na brněnskou JAMU. Zde se sešel s řadou pozdějších výrazných hereckých osobností, jako Dagmar Veškrnovou, Bolkem Polívkou, Karlem Heřmánkem, Eliškou Balzerovou či Pavlem Zedníčkem.
Po studiu krátce působil v brněnském Divadle na provázku, v roce 1973 spolu s Heřmánkem a Zedníčkem zamířili do Činoherního studia v Ústí nad Labem, kde zazářil především jako Jakub ve hře Jakub a jeho pán. Po odchodu do Prahy zakotvil v Městských divadlech pražských a od roku 1978 v pražském Divadle Na zábradlí, které opustil teprve s rozpadem původního souboru počátkem devadesátých let. Mimo jiné hrál krále v Hamletovi, Ivana v Bratrech Karamazových, Macbetha, Dona Juana, v Národním divadle hostoval v Úkladech a lásce či v Aristokratech.
Divadlo bylo jeho srdeční záležitostí, nejvíce jej však proslavil film. Ačkoli první snímek natočil až jako osmadvacetiletý, jedna z prvních rolí, lovec Sokol v trilogii filmů z pravěku Osada Havranů, Na veliké řece a Volání rodu, z něj ihned udělala idol dívčích srdcí. Bartoška tak desítky let patřil k nejpopulárnějším hercům v zemi, média jej častovaly přívlastky jako český Delon, erotický symbol či lev salonů. Jeho soukromý život byl však takřka příkladný a nezavdával příliš šancí bulváru: celý život žil s jednou manželkou, archeoložkou Andreou, kterou označoval za výhru v loterii. Měli spolu dceru Kateřinu a syna Janka. Svoji pověst idolu žen vysvětloval prozaicky: „Měl jsem prostě metr osmdesát, černé vlasy a ve svých rolích jsem nikdy neopouštěl těhotné ženy a nekopal do psů. Tak si lidi řekli, to bude asi charakterní, férový člověk.“
Skomírající festival dovedl mezi elitu
Kromě herectví byla druhou velkou životní rolí Jiřího Bartošky práce pro Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Od roku 1994 stál v jeho čele a za tu dobu se mu spolu s uměleckou ředitelkou Evou Zaoralovou, která zemřela v roce 2022, a jejich týmem podařilo skomírající přehlídku vrátit mezi elitní festivaly. „Díky němu se stal festival světovým,“ reagoval na zprávu o Bartoškově smrti ministr kultury Martin Baxa.
„Hodně lidí si myslí, že film se natáčí tak dlouho, jako se promítá. Ale film se točí čtyři měsíce, pak má pět měsíců postprodukci – a stejné je to i s festivalem. Ten se připravuje celoročně a trvá jen deset dnů. Pro mě je rutinou v tom smyslu, že víme, kdy a kde bude. Zajímavé je, kdo přijede a jaké filmy se promítnou. Ale těch deset dnů je pro mě zkoncentrovaný celý rok,“ řekl Bartoška před lety v jednom rozhovoru. Spolu se Zaoralovou získal v roce 2017 Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii.
V listopadu 2014 bylo Bartoškovi diagnostikována rakovina, která postihla mízní uzliny v mezihrudí. Herec byl nucen kvůli nemoci rušit divadelní představení i odmítnout roli v životopisné sérii Já, Mattoni. K filmování se vrátil rolí veterináře, který se rozhodl vzít svůj život do vlastních rukou, v úspěšné komedii Teorie Tygra režiséra Radka Bajgara, která měla premiéru v březnu 2016 a patřila k nejúspěšnějším tuzemským filmům roku. V září 2017 se vrátil i k divadlu rolí čerstvého nebožtíka spisovatele Jankulovského v komedii Petera Abrahama Moje hra, kterou v pražském Divadle Kalich nastudoval režisér Jan Kačer. Jeho posledními snímky jsou komedie Zbožňovaný a Kurz manželské touhy z roku 2021 a animované rodinné filmy Nagano – zrození hrdinů z roku 2023 a oceňovaný Život k sežrání z loňského roku.
V roce 2023 prezident Petr Pavel udělil Bartoškovi Medaili Za zásluhy I. stupně, za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění.
