Znalci se bouří, stát si jich nevšímá. Jde o počty, peníze i vraždy

Našev práce pro státní orgány je nedoceněná, tvrtdí soudní znalci. Ilustrační foto

Našev práce pro státní orgány je nedoceněná, tvrtdí soudní znalci. Ilustrační foto Zdroj: Profit

Mezi soudními znalci a státem, pro který pracují, se rozhořel ostrý spor. „Naše požadavky se dlouhodobě neřeší. Nespokojenost mezi námi je značná,“ varuje Konfederace občanských sdružení znalců a odhadců (KOSZO). Hlavním problémem je snižování počtu znalců. Ještě v roce 2003 jich bylo zapsáno v seznamu ministerstva spravedlnosti celkem 11 911, v červenci 2013 jen 9851. Ministerstvo vnitra však tvrdí, že znalců je nadbytek a současný stav považuje za dostatečný.

„V některých oborech je stav kritický, například pro obor Geodézie a kartografie v soudním kraji Severočeském již není v seznamu zapsán ani jeden znalec,“ varuje konfederace s tím, že když byl k 1. lednu 2012 novelizován zákon o znalcích a tlumočnících, všichni dotčení do něj vkládali velké naděje na zlepšení poměrů v celé branži. Zbytečně, stěžují si znalci.

„Pro znalce je nejzávažnější skutečnost, že nebyla novelizována prováděcí vyhláška, ve které jsou mimo jiné uvedeny hodinové sazby znalců a ústavů při podávání znaleckých posudků pro orgány veřejné moci, zejména pro soudy a Policii ČR,“ vysvětluje předseda představenstva KOSZO Albert Bradáč.

Odměňování znalců a ústavů při podávání znaleckých posudků se tak řídí vyhláškou platnou od 1. ledna 2003, tedy více než 10 let beze změny. Odměna za znalecký posudek činí za jednu hodinu práce 100 až 350 korun. K této odměně má znalec, respektive ústav, nárok na úhradu přímých nákladů, zákon však neuvádí náhradu nákladů režijních.

Memorandum přímo k ministrům

Proto konfederace sdružení znalců a odhadců v rámci přípravy státního rozpočtu České republiky na rok 2014 ve svém memorandu oslovila ministry spravedlnosti a vnitra, aby požádaly ministerstvo financí o přidělení účelově vázaných prostředků na znaleckou činnost ve výši, odpovídající reálně potřebným znaleckým posudkům, při výši znalecké odměny minimálně 700 korun za hodinu, s tím, že v částce jsou obsaženy i průměrné režijní náklady.

„Předpokládáme, že budou okamžitě vzneseny námitky týkající se kritické situace státního rozpočtu, nutnosti šetřit a tak dále. Tyto námitky jsou ovšem ve vztahu ke znalecké činnosti tradičně používány již desetiletí a problematika přes opakovaná upozornění se stále nijak neřeší,“ stojí v memorandu KOSZO.

Vyřčená předpověď znalců nebyla tak zcela od věci. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová na memorandum konfederace znalců sice odpověděla, ale moc radosti jim to nepřineslo. „Činnost ministerstva se omezuje pouze na kroky, které jsou nezbytné a nesnesou odkladu. Z tohoto důvodu byl například zastaven legislativní proces na novém zákonu o znalcích. Dokončení diskuze na téma odměn znalců bude muset převzít budoucí vláda,“ odpověděla znalcům ještě před volbami ministryně v Benešová. (Celou odpověď Benešové zveřejňujeme na konci článku.)

Jen o peníze se prý zdaleka nehraje

Zdaleka to není mezi znalci a státem pouhá hra o peníze, jak by se na první pohled zdálo. Znalci mají některé i hodně drsné argumenty.

„Podle sdělení tiskového odboru ministerstva vnitra z letošního 1. března ministerstvo v období let 2003 až 2012 nepožádalo o navýšení rozpočtu ve vztahu ke znalečnému. Veškeré vzniklé náklady byly uhrazeny z již přiděleného rozpočtu kapitoly, respektive z rozpočtů jednotlivých organizačních složek státu, kterým tento náklad vznikl. Je zřejmé, že novelizace nepokračuje, a to zejména díky negativnímu stanovisku ministerstva vnitra,“ argumentuje memorandum znalců.

Resortu vnitra se přitom týkají kauzy trestního řízení, kdy podle konfederace znalců v posledních letech jsou v důsledku přehnaného šetření na znaleckých posudcích případy ne zcela řádně objasněných případů.

„Také zde je problémem rozpětí znalečného 100 až 350 korun za hodinu. Pokud je nám známo, byl v resortu vnitra dokonce vydán interní pokyn, omezující horní hranici na 250 korun za hodinu. Výsledkem razantního šetření resortu vnitra na znaleckých posudcích bylo také například razantní snížení počtu soudních pitev a v důsledku toho řada případů vražd, jež nebyly rozpoznány a příslušně vyšetřeny,“ napsala Konfederace občanských sdružení znalců a odhadců ve svém memorandu.

Vnitro: Znalců je naopak přebytek

Server E15.cz kvůli ostré kritice znalců oslovil ministerstvo vnitra, to ve své odpovědi nebylo tak vstřícné jako rezort spravedlnosti a pomyslný „míček“ tvrdě vrátilo zpět na stůl znalců.

„Odmítáme připustit, že v rozpětí sazeb znalečného existuje problém. Znalecké zkoumání považujeme za nedílnou a důležitou součást trestního řízení. Jsme však toho názoru, že znalce je nutné přibírat zodpovědně, tedy pouze tam, kde je to nezbytné,“ sdělila E15.cz Denisa Čermáková z tiskového odboru MV.

V současné době se podle ministerstva orgány činné v trestním řízení setkávají spíše s hypertrofií znaleckého zkoumání: „Přestože věnujeme pozornost tomu, aby se znalci přibírali jen v odůvodněných případech, znalecké posudky jsou někdy zadávány i v případech, kdy to není nezbytně nutné a kdy k objasnění skutečností postačují důkazy již shromážděné. V této souvislosti je třeba konstatovat, že neplatí premisa, že více znaleckých posudků v trestním řízení zvyšuje jeho kvalitu.“

Někteří prý pracují víc než 24 hodin denně

Přidání peněz z iniciativy ministerstva vnitra se znalci také v brzku nedočkají. „V praxi Policie ČR nenaráží na problém, že by v rámci stávajících mantinelů nedokázala opatřit posudky v dostatečné kvalitě. Rozpětí sazeb znalečného zcela postačuje. Pokud jde o celkový objem finančních prostředků vynakládaných na znalečné, ten se rok od roku lehce zvyšuje,“ tvrdí ministerstvo.

Současně rezort vnitra tvrdí, že někteří znalci chtějí stát spíš vysávat: „Chápeme sice, že jednotlivé osoby mezi znalci mohou být nespokojeny. Nicméně to může pramenit i z toho, že policie v některých případech znalečné znalci zkrátí, a to z důvodu, že expert účtuje některé náklady neoprávněně, například, že pracuje více než 24 hodin denně. Navíc změna právní úpravy týkající se sazby odměn znalců patří do působnosti ministerstva spravedlnosti.“

MV: Neobjasněné vraždy, to je nehoráznost!

Nejostřeji ministerstvo vnitra zareagovalo na naznačený problém ohledně absence soudních pitev z finančních důvodů, které by mohlo vést až k neobjasněným vraždám. „Takto obecné tvrzení považujeme za nehorázné. Nezaznamenali jsme žádný konkrétní případ, kdy by v důsledku neprovedení soudní pitvy nebyl objasněn trestný čin,“ napsalo E15.cz ministerstvo vnitra.

Dále uvedlo, že pokud jde o nařizování soudních pitev, existují jednoznačná a striktní zákonná pravidla, kdy soudní pitva nařízena být musí a také nařízena je. Ustanovení § 115 trestního řádu stanoví, že vznikne-li podezření, že smrt člověka byla způsobena trestným činem, musí být mrtvola prohlédnuta a pitvána. V tomto případě je třeba vždy přibrat dva znalce. V rámci vyšetřování trestných činů tedy musí být (a také jsou) soudní pitvy nařizovány vždy.

„V této souvislosti poznamenáváme, že každý, kdo se hodnověrně dozví, že byl spáchán trestný čin, mimo jiné vraždy, je povinen tuto skutečnost oznámit policii či státnímu zástupci. Pokud by tedy kdokoliv mezi znalci měl informace o nerozpoznaných a nevyšetřených vraždách, je nasnadě, jak by měl postupovat. Vzhledem k tomu, že takováto oznámení policie neobdržela, buď se osoby šířící tyto informace dopouštějí vědomě trestného činu, nebo jednoduše fabulují,“ zakončilo odpověď ministerstvo vnitra.

Odpověď ministryně Marie Benešové konfederaci znalců

Odpověď ministryně Benešové k požadavkům na zvýšení znalečnéhoOdpověď ministryně Benešové k požadavkům na zvýšení znalečného | MSp

Stát šetří, řidiče na drogách už nevyšetří toxikolog

Obránce investorů v insolvenci