Znovu a lépe: Senát vrátil Sněmovně novelu o kontrole veřejného hospodaření

Nejvyšší kontrolní úřad

Nejvyšší kontrolní úřad Zdroj: E15

Senát neschválil ústavní novelu, která měla dát Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) právo prověřovat hospodaření s veřejnými prostředky. NKÚ měl získat možnost kontrolovat obce, kraje i firmy s jejich majetkovou účastí či podílem státu. Horní komora dnes současně vládě doporučila, aby novelu předložila znovu, ale v souladu se svým programovým prohlášením souběžně s návrhem na odstranění duplicit kontrolních systémů.

Tuto podmínku by mohl splnit zákon o řízení a kontrole veřejných financí, jehož návrh předložilo ministerstvo financí tento měsíc Legislativní radě vlády.

Pro schválení ústavní novely hlasovalo 37 ze 68 přítomných senátorů většinou z vládní koalice, ale i za Stranu zelených nebo z klubu Strany práv občanů a komunistů. K přijetí byla ale třeba třípětinová většina vzhledem k tomu, že šlo o změnu ústavy, tedy aktuálně nejméně 41 hlasů.

Sněmovna kvůli tomu nemůže Senát přehlasovat. Návrh na přímé zamítnutí novely podpořilo jen deset senátorů. Následné nezbytné zamítnutí prováděcího zákona, které bude muset ještě potvrdit Sněmovna, získalo o 30 hlasů více.

Zájmy starostů

„Ukázalo se, že zájmy šesti tisíc starostů v českém Senátu převážily nad zájmy deseti milionů občanů, kteří jsou daňovými poplatníky a kteří mají právo mít informace o tom, jak se hospodaří s jejich veřejnými prostředky,“ komentoval před novináři výsledek hlasování prezident NKÚ Miloslav Kala. Podle jeho názoru se tomu ale nelze divit, když víc než polovina senátorů je současně starosty. „Ale je to smutné a podle mě nezodpovědné,“ dodal.

Ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) neschválení zákona mrzí. „Je to promarněná příležitost, mohli jsme mít moderní úpravu, která je standardní v zásadě ve všech okolních státech, které podobným nejvyšším kontrolním institucím takovouto kontrolní pravomoc svěřují,“ řekl novinářům.

Mrzí ho i nezodpovědný přístup k projednávání ze strany některých senátorů, kteří podle něj na výboru pro veřejnou správu přiznávali, že takové rozšíření pravomocí je v zásadě správné, ale že si tím chtějí vynutit odstranění kontrolních duplicit. Vláda si podle něj nyní musí promyslet, zda návrhy na rozšíření kontrolních pravomocí předloží znova. „Já doufám, že se to ještě v tomto volebním období podaří,“ poznamenal.

Čtyřhodinová debata

Horní komora o předlohách rozhodla po čtyřhodinové debatě, v níž se argumenty zastánců předlohy mísily s námitkami ohledně příliš širokého vymezení působnosti NKÚ či zdvojování kontrol, což vadilo i Svazu měst a obcí nebo Asociaci krajů.

Ústavní novela čekala na rozhodnutí horní komory dva roky, mimo jiné kvůli tomu, že senátoři chtěli mít k dispozici i prováděcí zákon. Ministr Dienstbier marně senátory ujišťoval, že NKÚ nebude kontrolovat účelnost a efektivnost hospodaření obcí, což by bylo zásahem do ústavního práva na samosprávu územních samosprávných celků, ale jen soulad jejich hospodaření se zákony.

Potvrdil to i prezident Kala. Přislíbil nicméně v souladu s požadavky Senátu, že jeho úřad prověří, kolika kontrolám musejí samosprávy čelit, kolik to stojí a jestli systém je, nebo není efektivní. K přijetí norem nepomohly ani návrhy bývalého ministra pro místní rozvoj Radko Martínka (ČSSD), podle nichž se pravomoci NKÚ neměly vztahovat na obce do deseti tisíc obyvatel a měly začít platit až za dva roky.