„Naše očekávání na dopady v rámci snížení množství emisí v centrální části města je v řádu pěti až šesti procent. Kolik to ale bude přesně, to se uvidí,“ řekl náměstek primátora Jiří Nouza (TOP 09). Vliv na pokles emisí má podle Nouzy již existující zákaz vjezdu aut nad šest tun - pokud by již nebyl zaveden, procento by bylo vyšší.
Podle odborníka na dopravu z ČVUT Petra Moose zóna však neřeší problém prachových částeček označovaných PM10, které vznikají například třením pneumatik o asfalt. „U toho je třeba volit jiná řešení,“ řekl Moos. Praha proto nechává kupříkladu ulice kropit, čímž se do ovzduší dostává méně prachu. Zavedení zón bude prý pro město přesto přínosem. „Velmi dobře se uplatňuje v evropských městech s hustou aglomerací, kde může dojít ke snížení emisí až o deset a více procent,“ řekl Moos.
Do zóny budou mít povolen vjezd pouze vozy splňující emisní limity kategorie 3. Limity se od roku 2018 ještě zpřísní. Podle Moose není možné kvůli stáří vozového parku v Česku nastavit přísnější limity již nyní. Průměrné stáří aut je 14,2 roku. „Mnoha lidem by to způsobilo nenadálé problémy, toto je rozumná cesta,“ řekl.
Schválená varianta nízkoemisních zón v Praze
Problémy se splněním limitu nebudou mít podle mluvčího dopravního podniku Jiřího Štábla autobusy MHD. „Výjimku pro vjezd pro vozidla veřejné linkové autobusové dopravy stanovuje přímo zákon o ochraně ovzduší. Dopravní podnik by tak z tohoto důvodu o výjimku nemusel žádat, již ji upravuje zákon,“ sdělil mluvčí DPP Štábl.
Plocha zóny bude zabírat zhruba 10 až 12 procent území Prahy a pokrývat území uvnitř městského okruhu. Sahat tak bude zhruba od Holešovic na severu po Braník na jihu a od Malé Strany a Smíchova na západě až do Strašnic. Kontrolovat jednotlivé vozy budou policisté a strážníci. Náklady na zřízení zóny budou podle odhadu magistrátu mezi zhruba 642 tisíc0 korun až 1,1 milionu.
