Rozuzlení patové situace, kvůli které byl ze včerejšího jednání dolní komory stažen zákon o vyrovnání státu s církvemi, přitom vůbec nemusí v pád Nečasova kabinetu vyústit. Rebelům z řad ODS by patrně stačila drobná úprava konsolidačního balíčku, například mírnější zvýšení DPH, než navrhuje ministr financí Miroslav Kalousek. Ten ovšem tvrdí, že vládě předloží balíček v tomtéž znění, v jakém ho včera sněmovna kvůli rebelům z ODS zamítla. A premiér hodlá nové projednání spojit s hlasováním o důvěře vlády.
Šéf státní kasy si však zároveň nechává otevřená zadní vrátka: „Nikdy neříkej nikdy, nechci se dopouštět silných slov.“ Na drobnější ústupky by tedy nakonec přistoupit mohl. Už proto, že pokud to neudělá, ohrozí tím i schválení církevních restitucí. Poslanci strany LIDEM podmiňují svou podporu této normě právě přijetím daňové novely.
Drobnější úprava naplánovaného zvýšení sazeb DPH by nemusela ani příliš ohrozit plán rozpočtu na příští rok, tedy další snižování dluhu. Kdyby vláda třeba úplně ustoupila od dalšího zvýšení DPH, deficit by napřesrok dosáhl 3,5 procenta HDP místo 3,1 procenta. Podle některých nevládních ekonomů by pak mohl stačit slib, že se snižováním schodku bude pokračovat až se ekonomika vzpamatuje.
Než vláda konsolidační balíček opětovně předloží sněmovně, bude muset předloha projít obvyklým legislativním kolečkem. Vicepremiérka Karolína Peake proto soudí, že by „nebylo na škodu, kdyby se závěrečného hlasování ve sněmovně dočkal v závěru roku, společně s návrhem zákona o státním rozpočtu na rok 2013“. Až potom by se podle ní měla sněmovna pokusit přehlasovat senátní veto zákona o vyrovnání s církvemi.
Čtěte také:
Revolta poslanců ODS proti změnám daní odhalila slabost vlády
Koalice nepřehlasovala Senát a vyšší daň neprosadila
Hrozí pád vlády. Nečas řeší, jak mu zabránit
Socialisté už dopředu varují, že spojit hlasování o daňových změnách s vyslovením důvěry vládě není řešením. Pokud si ČSSD po říjnových volbách udrží většinu v Senátu, pak podle Sobotky vládní návrh na zvýšení DPH znovu odmítne. Koalice by tak znovu musela dávat dohromady sto a jeden hlas.
Křehká koalice
Pokusy o vyslovení nedůvěry vládě
21. prosince 2010 – O hlasování požádali opoziční sociální demokraté v souvislosti s korupční kauzou na ministerstvu životního prostředí. Přítomno bylo 193 poslanců, proti vládě hlasovalo 80 poslanců, pro 113.
26. dubna 2011 – Hlasování iniciovala ČSSD, které vadily aféry spojené s některými členy vlády a vládní krize. Přítomno bylo 198 poslanců, proti vládě hlasovalo 84, pro vládu 114.
20. března 2012 – Opozice se vládu pokusila svrhnout kvůli jejím reformám a úsporným opatřením. Přítomno bylo 198 poslanců, proti vládě hlasovalo 85 poslanců, pro vládu 113.
18. července 2012 – Opozice vyvolala hlasování kvůli možnému ovlivňování vyšetřování kauzy nákupu vojenských letadel CASA ze strany některých členů vlády; kritizovala ale také rozpočtovou politiku kabinetu. Přítomno bylo 178 poslanců, proti vládě hlasovalo 89 poslanců, pro vládu 89, nikdo se nezdržel.
Případy, kdy vláda požádala Sněmovnu o vyslovení důvěry
10. srpna 2010 – Nově zformovaná vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (VV) získala důvěru sněmovny. Pro kabinet hlasovalo všech 118 poslanců koalice. Opoziční ČSSD a KSČM byly proti.
27. dubna 2012 – Kabinet požádal Sněmovnu o důvěru poté, co z vládní koalice odešly VV (část členů kolem Karolíny Peake založila novou stranu LIDEM, která je součástí vládní koalice). Pro vládu hlasovalo 105 z 198 přítomných poslanců, proti 93.
