Průzkum České spořitelny: Polovina Čechů už čelila online podvodům. Jakých chyb se klienti dopouštějí?
Každý druhý Čech má osobní zkušenost s pokusem o internetový nebo telefonický podvod. Vyplývá to z aktuálního výzkumu České spořitelny, který realizovala mezi 608 respondenty z řad klientů tuzemských bank. Zatímco 41 procent lidí podvod rozpoznalo včas, 9 procent o peníze skutečně přišlo. Sedm z deseti klientů pak dokázalo odhalit podvodné nabídky spojené s investicemi.
Podle statistik České spořitelny také vyplývá, že se v prvním pololetí letošního roku podařilo podvodníkům od klientů Spořitelny vylákat 238 milionů korun, což je ve srovnání s prvním pololetím loňského roku nárůst o 41 procent.
„Na takto výrazném nárůstu se stejnou měrou podílejí dva faktory. Jednak došlo k dramatickému nárůstu případů, kdy podvodník klienta přesvědčí k výběru hotovosti a jejímu předání podvodnému kurýrovi. Při ověřování podezřelých platebních transakcí ze strany banky klienti často trvají na jejich provedení, zamlčují důležité informace nebo uvádějí nepravdivý účel platby. Kvůli tomu se podvodné transakce, které by jinak mohly být zastaveny, bohužel uskuteční a klient tak přijde o své peníze,” říká Teo Filip, expert na klientskou bezpečnost v České spořitelně a doplňuje: „Stále ale platí, že podvodníci nejčastěji lákají klienty na neuvěřitelně výhodné investice, nebo naopak straší domnělým ohrožením peněz na účtu klienta. Naopak případy, kdy se podvodníci snaží získat přístup do bankovnictví klienta pomocí falešných SMS a zadat za něj transakci, jsou na ústupu.”
Podle průkumu mají Češi největší rezervy v identifikaci podvodných investičních nabídek. Přestože většina klientů, konkrétně 70 procent, dokáže odhalit nepoctivé investice, nejvíce chybují při posuzování spolehlivosti investičních poradců. Ukázalo se, že třetina respondentů netuší, že si mohou ověřit poradce přímo u své banky.
Podvodníci přitom neustále zdokonalují své taktiky a zneužívají lidskou důvěřivost. Dokážou věrohodně napodobit komunikaci a postupy oficiálních institucí, což klientům značně komplikuje odhalení podvodu. „V pokročilém stadiu manipulace pak někteří klienti dokonce ignorují i přímá varování banky a na vlastní riziko provádějí pochybné transakce,“ doplňuje Petr Zíma, manažer klientské bezpečnosti v České spořitelně.
Další problém spočívá v rozlišování bezpečných a rizikových situací. Zatímco nebezpečné scénáře správně identifikovalo 81–89 procent dotázaných, u běžných bankovních postupů byla úspěšnost výrazně nižší. „Například mnozí mylně považují za podezřelé, když banka kontaktuje klienta kvůli neobvyklé platbě nebo když žádá o potvrzení změn podmínek při příštím přihlášení. To ukazuje, že část lidí je velmi obezřetná a za rizikové označuje i standardní bankovní postupy,“ říká Zíma.
Z průzkumu také vyplynulo, že lidé nejsou dostatečně informováni o tom, kdo je v případě napadení účtu kontaktuje. Více než polovina (57 procent) se domnívá, že by je mohla kontaktovat policie, což je omyl.
