Z hrubé mzdy 52 tisíc vám zbyde necelých 41 tisíc. Skutečné zdanění práce v Česku vás ale překvapí ještě víc
- Z hrubé mzdy ve výši 52 tisíc korun, jež se blíží aktuálnímu statistickému průměru, obdrží zaměstnanec uplatňující pouze základní slevu na účet 40 738 korun.
- Po započtení povinných sociálních a zdravotních odvodů, které za pracovníka hradí zaměstnavatel, dosahuje skutečné celkové zdanění práce přibližně 41,5 procenta.
- Tabulkový průměr navíc výrazně zkreslují vysoké platy v Praze a příjmy nejlépe placených odborníků, a proto na tuto částku dvě třetiny zaměstnanců v Česku vůbec nedosáhnou.
Za druhé čtvrtletí letošního roku činila průměrná hrubá měsíční mzda necelých 52 tisíc korun. Kolik ale dostane zaměstnanec s průměrnou mzdou na účet? Jak vysoké je zdanění u průměrné mzdy?
Nominální průměrná hrubá mzda v posledních letech značně stoupla, což se promítá také do vyšších příjmů veřejných rozpočtů z daně z příjmů a povinného pojistného. Naproti tomu hodně stoupají mzdové náklady zaměstnavatelů. „Hrubá mzda a čistá částka, kterou zaměstnanec obdrží na účet, se poměrně výrazně liší, protože se z hrubé mzdy odvádí sociální a zdravotní pojištění a záloha na daň z příjmů,“ doplňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
Částky přímých daní u průměrné mzdy
Při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění se neuplatňují žádné daňové slevy nebo odpočty, sazba sociálního pojištění placeného zaměstnancem je 7,1 procenta a sazba zdravotního pojištění 4,5 procenta z hrubé mzdy.
Výpočet daně z příjmu ovlivňuje i životní situace zaměstnance, tedy množství uplatněných daňových slev, při mzdě na úrovni průměrné mzdy je sazba daně z příjmu 15 %. Každý zaměstnanec s podepsaným prohlášením k dani může při výpočtu měsíční zálohy na daň uplatnit slevu na poplatníka ve výši 2 570 korun.
„Z průměrné hrubé mzdy 52 tisíc korun je tak sraženo sociální pojištění ve výši 3 692 korun, zdravotní pojištění ve výši 2 340 korun a záloha na daň z příjmu 5 230 korun, čistá mzda na účet tak činí 40 738 korun,“ vypočítává Gabriela Ivanco.
Vyšší čistou mzdu mají zaměstnanci s průměrnou mzdou uplatňující daňové zvýhodnění na dítě (děti), např. při čerpání daňového zvýhodnění na jedno dítě je vyšší o 1 267 korun, na dvě děti je vyšší o 3 127 korun a na tři děti o 5 447 korun. Daňové zvýhodnění na stejné dítě může v daném měsíci uplatnit pouze jeden z rodičů.
Mzdové náklady jsou vyšší než hrubá mzda
U průměrné hrubé mzdy činí čistá mzda na účet při uplatnění pouze slevy na poplatníka 78,3 procenta. To však neznamená, že celkové zdanění je pouze 21,7 procenta. Do celkového zdanění práce je potřeba zahrnout i povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Na sociálním pojištění odvádí zaměstnavatelé za zaměstnance 24,8 procenta z hrubé mzdy a na zdravotním pojištění 9 procent.
Při hrubé mzdě ve výši 52 tisíc korun činí celkové mzdové náklady zaměstnavatele přibližně 69 600 korun a podíl daně z příjmů a povinného pojistného placeného zaměstnancem i zaměstnavatelem na celkových nákladech práce dosahuje přibližně 41,5 procenta.
Většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne
Hodnota průměrné mzdy je nadhodnocena mzdami nejlépe placených odborníků, takže na průměrnou mzdu většina zaměstnanců nedosáhne. Průměrnou mzdu v Česku významně ovlivňuje také vysoká mzdová úroveň v Praze.
Ve druhém čtvrtletí zde průměrná mzda dosáhla 66 459 korun, tedy téměř o 28 procent více než celorepublikový průměr. „Průměrná mzda nevypovídá o výdělku typického zaměstnance, protože její výši ovlivňují nadprůměrné příjmy lépe placených zaměstnanců. Podle statistik ČSÚ proto na průměrnou mzdu přibližně dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou,“ dodává Gabriela Ivanco.
