Chcete jako OSVČ důchod aspoň 15 tisíc korun? Pozor na past, do níž se řítí většina živnostníků
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Hlavní úskalí spočívá v tom, že se důchod OSVČ nepočítá z celkového zisku, ale z podstatně nižšího vyměřovacího základu.
- Při dlouhodobém placení pouze minimálních záloh dosahuje výsledný důchod i po čtyřiceti letech pojištění sotva 15 tisíc korun.
- Konkrétní výpočty jasně ukazují, proč představuje spoléhání pouze na státní aparát pro podnikatele obrovské finanční riziko.
Důchody živnostníků jsou v průměru výrazně nižší než penze zaměstnanců. Většina OSVČ v praxi nedosáhne ani na částku, kterou pobírá zaměstnanec pracující za minimální mzdu, a důchody pod 15 tisíc korun proto nejsou výjimkou.
Od roku 2026 sice došlo ke zvýšení minimálního starobního důchodu na 9800 korun, což pomáhá lidem s problematickým průběhem pojištění, samotnou výši důchodu OSVČ však neovlivňují roční příjmy ani zisk. Rozhodující je vyměřovací základ, z něhož se sociální pojištění počítá – a ten bývá podstatně nižší než reálný zisk. S nízkou penzí tak musejí počítat zejména podnikatelé dlouhodobě odvádějící pouze minimální zálohy.
Z pohledu nároku na důchod je proto zpravidla výhodnější i kombinace zaměstnání za minimální mzdu s podnikáním na vedlejší činnost než provozování pouze hlavní činnosti.
Výše penze závisí na platbách pojistného od roku 1986 a na celkově získané době pojištění v celých ukončených letech. Nízké odvody jsou vážnou překážkou, ještě větším problémem však bývají mezery v pojištění. Kvůli nim dochází k rozmělnění příjmů a výsledná průměrná důchodová mzda dále klesá. Pro OSVČ je proto každé nepojištěné období velmi citelné.
Příklad: Proč i běžný zisk znamená v přepočtu jen podprůměrnou mzdu
Podnikatel dosáhne v roce 2026 příjmů 1 800 000 korun a výdajů 1 200 000 korun, hrubý zisk tedy činí 600 tisíc korun. Vyměřovací základ pro platbu sociálního pojištění představuje 55 procent daňového základu (hrubého zisku), což odpovídá 330 tisícům korun ročně. V přepočtu na měsíc jde o ekvivalent hrubé mzdy ve výši pouhých 27 500 korun.
Minimální zálohy znamenají podprůměrný důchod
OSVČ vykonávající hlavní činnost musí dodržet alespoň minimální vyměřovací základ. Pokud podnikatel platí pouze tyto minimální měsíční zálohy, musí počítat s nízkým důchodem. V červnu letošního roku činil průměrný starobní důchod 21 803 korun – na takovou částku však většina živnostníků nedosáhne.
Růst minimálních záloh: Staré odvody nestačí ani na dnešní minimum
Minimální vyměřovací základ v minulosti činil 25 procent průměrné mzdy, od roku 2024 stoupl na 30 procent a od roku 2025 na 35 procent. Tento růst sice zvýšil povinné minimální zálohy, zároveň však příznivě ovlivňuje budoucí důchod. V roce 2026 je minimální měsíční záloha 5005 korun.
Podnikatelé s dlouhou historií, kteří v minulosti platili tehdejší minima, mohou mít osobní vyměřovací základ pod úrovní dnešního minimálního základu. Zjednodušeně řečeno: Jejich průměrná měsíční záloha v dnešních cenách může být nižší než aktuálních 5005 korun.
Tabulka 1: Kolik musíte odvádět na důchod 15 tisíc (při 46 letech pojištění)
V první tabulce je uveden řádný starobní důchod přiznaný v roce 2026 při získání 46 let pojištění. Pro zjednodušení se počítá s tím, že osobní vyměřovací základ za všechny roky odpovídá uvedené měsíční záloze v současné hodnotě.
V přehledu záměrně figurují i částky pod aktuálním minimem 5005 korun, protože dřívější minimální zálohy byly nižší. Z čísel je patrné, že vysoká doba pojištění funguje jako důležitá ochrana – na důchod 15 tisíc korun stačí dlouhodobá záloha v hodnotě 4500 korun měsíčně. Na průměrný důchod je však nutné odvádět přibližně 10 tisíc korun měsíčně.
| Měsíční záloha | Doba pojištění | Řádný starobní důchod |
|---|---|---|
| 3 500 Kč | 46 let | 13 062 Kč |
| 4 000 Kč | 46 let | 14 228 Kč |
| 4 500 Kč | 46 let | 15 393 Kč |
| 5 005 Kč | 46 let | 16 571 Kč |
| 5 500 Kč | 46 let | 17 725 Kč |
| 6 000 Kč | 46 let | 18 890 Kč |
| 7 000 Kč | 46 let | 20 004 Kč |
| 8 000 Kč | 46 let | 20 617 Kč |
| 10 000 Kč | 46 let | 21 841 Kč |
Tabulka 2: Co s vaším důchodem udělá kratší doba pojištění (40 let)
Druhá tabulka znázorňuje výši starobního důchodu při 40 letech pojištění za stejných vstupních předpokladů.
Zákonnou podmínkou pro přiznání důchodu je zisk alespoň 35 let pojištění, při kratší době by byla penze ještě nižší. Méně odpracovaných let navíc často značí mezery v pojištění, které osobní vyměřovací základ dále srážejí.
| Měsíční záloha | Doba pojištění | Řádný starobní důchod |
|---|---|---|
| 3 500 Kč | 40 let | 11 998 Kč |
| 4 000 Kč | 40 let | 13 011 Kč |
| 4 500 Kč | 40 let | 14 024 Kč |
| 5 005 Kč | 40 let | 15 049 Kč |
| 5 500 Kč | 40 let | 16 052 Kč |
| 6 000 Kč | 40 let | 17 066 Kč |
| 7 000 Kč | 40 let | 18 034 Kč |
| 8 000 Kč | 40 let | 18 567 Kč |
| 10 000 Kč | 40 let | 19 631 Kč |
Vlastní zajištění je pro OSVČ nutné
Živnostníci mohou dobrovolně platit vyšší odvody a zvýšit si tím státní důchod, v praxi však většina z nich hradí jen předepsané částky a tvoří si vlastní finanční polštář. Úspory a investice má OSVČ pod přímou kontrolou a může jejich rozložení v čase pružně měnit. Vlastní zabezpečení formou úspor, investičních nástrojů či nemovitostí je proto pro podnikatele ještě zásadnější než pro zaměstnance.
