Sociální pojištění OSVČ 2025: Minimální záloha a co platí pro vedlejší činnost

Sociální pojištění OSVČ 2025: Minimální záloha, kdo a kdy platí (ilustr.)

Sociální pojištění OSVČ 2025: Minimální záloha, kdo a kdy platí (ilustr.) Zdroj: Profimedia

Petr Gola

Podnikatelé a živnostníci vykonávající hlavní činnost musí vždy platit alespoň minimální měsíční sociální pojištění, které se v posledních letech výrazně zvýšilo. V roce 2025 bude vyšší o 934 korun oproti roku 2024 a více než dvojnásobné proti roku 2019. Jak vysoké sociální pojištění budou OSVČ platit v roce 2025?

Při podnikání na hlavní činností musí podnikatelé každý měsíc platit zálohy na sociálním pojištění. OSVČ vedoucí daňovou evidenci nebo stanovující roční výdaje paušálem hradí měsíční zálohy odpovídající dosaženému zisku, vždy však alespoň v minimální výši.

Na sociálním pojištění si připlatí i OSVČ v paušálním režimu

OSVČ, které využívajé měsíční daňový paušál, platí jednou měsíční platbou daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Pro účely paušální daně jsou tři režimy v závislosti na výši a struktuře příjmů. Nejvíce živnostníků je v prvním paušálním režimu, kde činí sociální pojištění 1,15násobek právě minimální měsíční zálohy, která se pro rok 2025 zvyšuje.

Důvody pro zvýšení minimální zálohy v roce 2025

Přestože se pro rok 2025 nemění sazba sociálního pojištění pro OSVČ, která činí 29,2 procenta, tak se značně zvyšuje minimální měsíční záloha. Hlavním důvodem je zvýšení základu, ze kterého se minimální sociální pojištění počítá.

  • V roce 2023 činil základ pro výpočet sociálního pojištění 25 procent průměrné mzdy stanovené ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), v roce 2024 to bylo již 30 procent průměrné mzdy stanovené MPSV a pro rok 2025 to je dokonce 35 procent průměrné mzdy stanovené MPSV.
  • V roce 2025 tak bude minimální záloha na sociálním pojištění vyšší ze dvou důvodů, a sice kvůli zvýšení průměrné mzdy a zvýšení zápočtu z průměrné mzdy.

Výpočet minimální zálohy v roce 2025

Rozhodná průměrná mzda se získává ze součinu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023 a přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023 a činí tak 46 828 Kč (43 682 Kč x 1,0720). Minimální měsíční záloha v roce 2025 bude tedy činit 4 786 Kč (46 828 Kč x 35 % x 29,2 %). V přiložené tabulce níže máme uveden vývoj minimální zálohy na sociálním pojištění v posledních letech.

MPSV v „Návrhu nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023…“ ve verzi pro jednání vlády ze dne 10. 9. 2024 počítá se všeobecným vyměřovacím základem ve výši 43 682 Kč a přepočítacím koeficientem 1,0658.

  • Rozhodná průměrná mzda pro výpočet minimální měsíční zálohy na sociálním pojištění pro rok 2025 je tedy dle tohoto návrhu 46 557 Kč (43 682 Kč x 1,0658).
  • Minimální měsíční záloha na sociálním pojištění pro OSVČ pro rok 2025 následně činí 29,2 % z 35 % průměrné mzdy, což je pro rok 2025 částka 4 759 Kč (46 557 Kč x 35 % x 29,2 %).

Původní materiál MPSV ze dne 6. 8. 2024 počítal se všeobecným vyměřovacím základem 43 682 Kč a přepočítacím koeficientem 1,0720. Minimální měsíční záloha na sociálním pojištění tak vycházela na 4 786 Kč.

RokMinimální měsíční zálohaRokMinimální měsíční záloha
20254 759 korun20202 544 korun
20243 852 korun20192 388 korun
20232 944 korun20182 189 korun
20222 841 korun20172 061 korun
20212 588 korun20161 972 korun

Jak se zvyšuje maximální vyměřovací základ?

Na rozdíl od zdravotního pojištění se sociální pojištění odvádí pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu, který se meziročně opět zvýšil. V praxi to znamená, že zaplatí více na sociální pojištění všichni plátci s nadstandardními příjmy, tedy i OSVČ. Pro rok 2025 činí maximální vyměřovací základ 2 234 736 korun (48násobek průměrné mzdy), v roce 2024 to bylo 2 110 416 korun.

  • Maximální roční sociální pojištění placené OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost bude 652 543 Kč (2 234 736 Kč x 29,2 %).

Kdy se jedná o vedlejší činnost?

OSVČ podnikající na vedlejší činnost neplatí z podnikání sociální pojištění, jestliže mají hrubý zisk do limitu pro neplacení sociálního pojištění. Podmínky výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti v praxi nejčastěji splňují podnikající zaměstnanci, penzisté nebo maminky na rodičovské dovolené.

Vyšší limit pro neplacení sociálního pojištění při vedlejší činnosti

V případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok 2025 se nebude platit sociální pojištění, když bude hrubý zisk (tj. příjem ponížený o související výdaje) do 111 736 korun.

Limitem pro neplacení sociálního pojištění je 2,4násobek průměrné mzdy stanovené MPSV, tedy 2,4 x 46 557 korun. Pokud je vedlejší samostatná výdělečná činnost vykonávána po část roku, tak se limit pro neplacení sociálního pojištění poměrně snižuje.

Splatnost: Kdy, jak a komu platit měsíční zálohy za zdravotní pojištění

Termín splatnosti pro sociální pojistné je nastaven na konec měsíce, který odpovídá období, za které se příspěvek platí. Platí se na účet příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). 

VIDEOFlexi novela zákoníku práce není tak revoluční, švarcsystém nevyřeší, říká právník Valíček v pořadu FLOW.

Video placeholder
FLOW: Flexi novela zákoníku práce není tak revoluční, jak se prezentuje. Práci na švarc nevyřeší, říká právník Valíček • e15