Stále utajený DIP. Vláda může pomoci osvětou, když chce lákat mladé na penzijní spoření a investování
- Finanční poradci za loňský rok sjednali téměř šedesát tisíc smluv na DIP v hodnotě přes 1,8 miliardy korun.
- Povědomí o produktu je však stále velmi nízké, lidem chybějí informace a důvěra.
- Pomohla by širší osvěta státu a také záruka, že se pravidla nebudou dlouhodobě měnit.
Především pro mladší lidi, kteří se nebojí rizika a hodlají se zajistit na důchod, je to příležitost, jak oproti běžnému penzijnímu spoření výrazněji zhodnotit peníze. Takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP), s nímž přišla minulá vláda, cílí na investory do akcií, dluhopisů nebo podílů v investičních fondech.
Ani po dvou letech se však povědomí o produktu příliš nezvýšilo a nadále je velmi nízké. Plyne to z aktuálního průzkumu České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování (ČASF). Pomoci by mohla vláda, pokud chce, aby zájem o důchodové spoření narostl.
Výsledky mohly být lepší
Subjekty sdružené v ČASF za minulý rok sjednaly 59 tisíc smluv na DIP za 1,82 miliardy korun. Objem investic se tak přiblížil doplňkovému penzijnímu spoření a výrazně převýšil původní důchodové připojištění, do něhož už nelze vstupovat. I když loňské výsledky působí přesvědčivě, mohly by být mnohem lepší.
Zasadit by se o to ale měl i stát, nejen finanční poradci. „Hlavní bariérou dalšího růstu DIP dnes není dostupnost produktu, ale informovanost veřejnosti,“ upozorňuje výkonný ředitel ČASF Marek Černoch. Vzhledem k tomu, že DIP v roce 2024 vstoupil na trh bez státem řízené informační kampaně, poradci podle Černocha musejí v podstatě každého klienta přemlouvat a vysvětlovat mu, jaké jsou výhody a cíle této možnosti přípravy na odchod do důchodu.
Podle asociace nespoří na důchod jen 4,5 procenta lidí, což je pro členské společnosti a samozřejmě i pro penzijní systém dobrá zpráva. „Data ČASF jednoznačně potvrzují, že se příprava rodinných rozpočtů postupně přesouvá od převážně garantovaných forem spoření k dlouhodobému investování. To do budoucna nabízí významně vyšší výnosový potenciál,“ dodává Černoch.
Struktura oblíbenosti produktů ukazuje změny v uvažování lidí. Z více než 80 procent nadále vede doplňkové penzijní spoření, poměrně těsně za ním se však už umístily pravidelné investice do podílových fondů a podobných investičních nástrojů. DIP pak obsadil třetí místo, byť vyžaduje značně aktivní přístup ke klientům.
Vláda chce přilákat mladé
Právě nízká informovanost veřejnosti brání tomu, aby se DIP stal rozšířenějším nástrojem pro vytváření finančního polštáře na důchod. Koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů by proto měla zaručit stabilitu pravidel, aby lidé produktu věřili, a podpořit větší osvětu i širší zapojení zaměstnavatelů. Ti mohou DIP využívat jako jeden z benefitů pro své pracovníky.
Pro kabinet by to ostatně mohla být příležitost. Ve své hospodářské strategii si vytkl, že přiláká více mladých lidí k penzijnímu spoření. Motivace státu je jasná. Pokud si generace dnešních dvacátníků více zajistí na stáří než jejich rodiče, ulehčí v budoucnu průběžnému důchodovému pilíři i sociálnímu systému. Zkrátka by nepřišel ani soukromý sektor, který může získat více účastníků a znásobit zisky.
Obě strany nyní hledají možnosti, jak oslovit co nejvíce nových střadatelů a investorů ve věku do třiceti let. Zatím nejdiskutovanější je snížení poplatků penzijních společností. Debatuje se také o jednorázovém bonusu od státu.
Od snížení poplatků za správu a zhodnocení vložených peněz, které inkasují penzijní společnosti, si šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) slibuje vyšší výnosy pro účastníky. Chystá proto novelu zákona, která to umožní. „Méně rizikové fondy s menším množstvím operací by si účtovaly nejnižší poplatky,“ nastínila už dříve ministryně financí.
Bonus a odvážnější přístup
Podle mluvčího Asociace penzijních společností Jana Sedláčka jsou ve hře další nová opatření. „Cestou, která by dávala smysl, by byla jednorázová finanční motivace od státu. Ta by se poskytovala do určitého věku nového účastníka,“ řekl. Jak by byl bonus velký a zda by na něj měl nárok účastník, jehož věk by nepřesáhl 30 let, ještě není dohodnuto. „Je více variant zastropování věkové hranice,“ dodal Sedláček.
Možné je i omezení příliš velké ochranářské role státu. „Člověk, který neví, zda prostřednictvím dynamického fondu investovat do akcií, automaticky spadne do takzvaného povinně konzervativního fondu s nízkými výnosy,“ popsal na příkladu mluvčí asociace. Napříště by stát takovému účastníkovi nebránil v tom, aby zvolil odvážnější investiční strategii.
VIDEO: Na stáří se neprošetříme, inflace požírá úspory. Chceme rozinvestovat Česko, říká odborník z Investony v pořadu FLOW.
