Útraty zákazníků v kamenných obchodech se podle údajů o platbách kartou v době karantény v mnoha odvětvích propadly na nulu. Výrazné ztráty zatím nevyrovnala ani větší ochota lidí nakupovat online. Největší ránu utržil zábavní průmysl, který zaznamenal mezi první a druhou březnovou sobotou 98procentní propad v útratách, vyplývá z dat poskytovatele platebních technologií Global Payments.
Od poloviny března do poloviny dubna naopak výrazně posílily prodeje potravin. Prodejci elektroniky zaznamenali nárůst online transakcí, který ztráty z plateb kartou v obchodech částečně kompenzuje.
Jako první začaly koncem února kvůli strachu z nákazy klesat tržby cestovních kanceláří a provozovatelů turistických atrakcí. Povinná karanténa pro navrátilce z Itálie a dalších zemí zavedená 7. března a následný zákaz vycestování srazil tržby turistického ruchu k nule.
"Podobně klesly také útraty za ubytovací služby. Uzavírání hotelů a pozastavení služeb sdíleného bydlení jako Airbnb tuto sféru naprosto zastavilo," uvedla Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.
Pandemie uštědřila silnou ránu i podnikům v pohostinství, které musely své provozovny uzavřít. Část z nich přešla na režim výdejních oken či donáškové služby. Díky těmto výjimkám pohostinství jako celek během krize nikdy nekleslo na nulu.
"Rozdíl v celkových útratách na platebních terminálech však mezi první a druhou březnovou sobotou činil více než 24,5 milionu korun. Tento 92procentní pokles nebyl vyvážen ani online platbami, které zůstaly na dřívějších hodnotách v řádech desítek tisíc korun," upozornil Ondřej Holoubek z Global Payments.
Krize silně zasáhla také sportovní a kulturní akce, prodejny sportovního zboží, hřiště, kina, divadla nebo koncertní sály. Rozdíl mezi prvními dvěma březnovými sobotami činil 34 milionů Kč, což znamenalo pokles o 98 procent. Ani téměř dvojnásobný nárůst internetových transakcí proti běžnému stavu na vyrovnání ztrát zatím nestačí.
Na rozdíl od většiny odvětví posílily během krize prodeje potravin. "Zajímavý je 66procentní nárůst mezi 11. a 12. březnem, kdy se do veřejného prostoru dostala nepotvrzená zpráva o plánovaném uzavření všech prodejen včetně těch s potravinami," podotkla Denková. Celkové počty transakcí zůstávají v podobných řádech jako před zavedením nouzového stavu. Češi tedy nakupují stejně často, ale platí za větší množství potravin než předtím.
Podobně jako u potravin zaznamenaly terminály společnosti Global Payments v lékárnách a ordinacích největší nárůst 12. března, poté se však utracené obnosy začaly zmenšovat. Zásadním způsobem vzrostly v lékárnách online platby.
Pokles objemu plateb mezi 13. a 16. březnem je velmi výrazný v prodeji elektroniky. Z 55 milionů Kč klesly prodeje na pobočkách za tři dny o 92 procent. Ode dna 4,2 milionu Kč se odvětví odrazilo 16. března, kdy objemy transakcí na platebních terminálech začaly opět růst, s výjimkou Velikonočního pondělí. Ačkoliv se zatím nedostaly na původní hodnoty, pomalu se jim blíží. Výrazně rostou i online prodeje, které navzdory krizi původní částky převyšují až čtyřnásobně.
Drtivěji krize zasáhla knihkupce, kteří museli prodeje na pobočkách zastavit. Z 2,6 milionu korun ze 13. března jim přes noc transakce na terminálech klesly k nule, u které se držely až do znovuotevření poboček ve speciálním režimu. Více než dvojnásobné zvýšení online prodejů je finanční vzpruhou, ale ani tak dubnové tržby nedosahují výsledků z počátku roku.
