Minimální důstojná mzda: Co to je a kdo na ni loni dosáhl?
- Minimální důstojná mzda v Česku loni vzrostla na 48 336 korun, v Praze a Brně kvůli nákladům na bydlení až na 56 912 korun.
- Tato částka má pokrýt potřeby dospělého s dítětem, volný čas i drobné úspory.
- Na tento příjem nedosáhne 63 procent pracujících. Problém se týká téměř tří čtvrtin žen a profesí jako sociální pracovníci či asistenti pedagogů.
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek k pokrytí potřeb dospělého s dítětem, volného času i menšího spoření činila loni v Česku 48 336 korun hrubého. Meziročně se zvedla o zhruba 2 500 korun. Spočítal to tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu. V Praze a Brně byl důstojný hrubý příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 56 912 korunách, proti předloňsku vzrostl o téměř 3 000 korun. Na stanovenou důstojnou částkou nedosáhlo 2,5 milionu pracovníků a pracovnic.
Podle ČSÚ průměrná hrubá mzda v ČR loni dosáhla 49 215 korun, polovina lidí v posledním čtvrtletí vydělávala méně než 45 523 korun. Minimální mzda činila 20 800 korun.
Co je minimální důstojná mzda
Minimální důstojná mzda představuje odměnu za práci na plný úvazek pro člověka, který živí ještě další osobu – dítě či dospělého. Experti ve výpočtu minimální důstojné mzdy za práci zohlednili náklady na jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, zdraví a hygienu, mobil, internet, volný čas i menší úspory.
„Pod hranicí minimální důstojné mzdy stále zůstává významná část lidí, loni to bylo přibližně 2,5 milionu pracujících – 63 procent. Nižší mzdu než důstojné minimum přitom berou téměř tři čtvrtiny žen,“ uvedla platforma. Podle ní se sice kupní síla zvedá, ale kvůli inflaci a stagnaci výdělků z minulých let se lidé dostanou na předcovidový životní standard nejspíš až letos.
Minimální důstojná mzda meziročně vzrostla o 2 471 korun a v Praze a Brně o 2 959 korun. Ve dvou největších městech výdaje na přiměřený byt s energiemi a službami odborníci spočítali na 21 392 a na potraviny na 8 530 korun, jinde na 15 342 a 8 286 korun. Na bydlení tak bylo meziročně potřeba v Praze a Brně o 1 300 korun měsíčně víc a jinde o tisícikorunu, na jídlo o 90 korun víc.
Na oblečení a obuv připadlo loni měsíčně 1 247 korun, na dopravu 2 208 korun, na zdraví a hygienu 1 730 korun, na telekomunikace 1 378 korun, na volný čas 4 030 korun a na úspory 5 082 korun. Proti předloňsku klesly výdaje na oděvy o 250 korun. U ostatních položek vzrostly o 50 až 350 korun.
Ve velkých městech mají problém i učitelé
Platforma uvedla, že na minimální důstojnou částku nedosáhli asistenti a asistentky pedagogů, 86 procent sociálních pracovnic a pracovníků či v Praze a Brně čtyři z pěti učitelek a učitelů. „Ani s minimální důstojnou mzdou už si v podstatě nelze pořídit vlastní bydlení, i placení vyššího nájmu může představovat problém,“ podotkla sociální antropoložka Lucie Trlifajová.
Experti poukazují na to, že nízké výplaty mají dopad na odolnost domácností při ekonomických výkyvech, zdraví a vztahy i politické preference. „Pokud lidé poctivě chodí do práce, měli by být schopni zajistit si věci, které jsou běžné – to je pro mnohé možná dokonce nejdůležitější a nejhmatatelnější rys fungující demokracie. Pokud to neplatí, nelze se divit, že má část lidí pocit, že systém nefunguje, a politicky se radikalizují,“ uvedla politoložka Kateřina Smejkalová.
