Změny klimatu dopadnou na bezpečnost práce. Upravit by se měla pracovní doba i předpisy
- Změny klimatu v nejbližších letech zásadně ovlivní bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
- Rostoucí teploty vyžadují úpravu pracovní doby i zavádění nových ochranných pomůcek.
- Zhoršené podmínky ohrožují zejména zaměstnance ve venkovních a horkých provozech.
Změny klimatu budou mít v nadcházejících desetiletích výrazný dopad na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP). Firmy se budou muset připravit na změny pracovní doby, úpravy samotných pracovišť, zavádění nových materiálů či technologií a používání inovativních ochranných pomůcek. Tyto závěry vyplývají ze studie mapující možný vývoj v příštích deseti až pětadvaceti letech, na kterou upozornil Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA).
Rizika extrémních teplot a ohrožené profese
V důsledku klimatických změn jsou extrémní vedra stále častější a intenzivnější. Opakované vlny vysokých teplot, které letos zasáhly celou Evropu, jasně ukazují na rostoucí rizika pro zaměstnance. Horko na pracovišti negativně ovlivňuje nejen bezpečnost a zdraví, ale i celkovou produktivitu práce, a to především u lidí pracujících venku nebo v horkých vnitřních prostorech.
Podle Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) roste kvůli horku, UV záření a znečištěnému ovzduší nebezpečí nemocí z horka, infekcí, pracovních úrazů, alergií i nádorových onemocnění. Závažný může být i dopad na duševní zdraví pracovníků. Takzvaný tepelný stres zvyšuje riziko nehod, přičemž u fyzicky náročné práce se organismus zahřívá ještě více. Pracovníci si navíc ve vyhřátých bytech nedokážou přes noc dostatečně odpočinout. Situaci dále zhoršuje narůstající množství alergenů, častější požáry, povodně a nemoci přenášené hmyzem. To vše ve výsledku vede k poklesu kvality práce a k růstu nákladů na zdravotní péči.
Největší zátěž dopadá na zaměstnance v zemědělství, na stavbách, ale také na záchranné složky – hasiče, policisty a zdravotníky zasahující v terénu. Značně ohroženi jsou i lidé v horkých provozech a špatně větraných budovách. Agentura EU-OSHA proto připravila speciální pokyny k postupu při úpalu, tepelném stresu, závratích, křečích či vyrážkách z horka. Zaměstnavatelé mohou rizika efektivně snížit úpravou pracovní doby, zajištěním adekvátního chlazení a tím, že se naučí včas rozpoznat příznaky zdravotních potíží způsobených horkem.
Nutnost inovací a pružnější legislativy
Zmiňovaná studie detailně rozpracovává možné scénáře budoucího vývoje. Vychází ze shody vědců na tom, že se klima mění, a zdůrazňuje, že práci budou stále více ovlivňovat vlny veder, sucha i nové nemoci. Pracovní postupy, rozvrhy i samotná pracoviště se tomu budou muset přizpůsobit. Promění se využívané materiály a nepostradatelná budou nová školení pro zaměstnance.
Zásadní roli sehraje výzkum, vývoj a inovace technologií, které by měly bezpečnost pracovníků zvýšit a usnadnit jim fungování v náročnějších podmínkách. Tyto aktivity by měl aktivně podpořit stát. Studie doporučuje, aby ministerstva při navrhování ochranných opatření úzce spolupracovala a vlády přijímaly dostatečně flexibilní předpisy, které půjde snadno upravovat podle aktuálních potřeb. Posílit by mohla i role odborů – ty by se měly zapojit jak do tvorby nových pravidel na pracovištích, tak do šíření osvěty.
Studie rovněž upozorňuje na globální souvislosti. Kvůli klimatickým změnám se mohou stát některé části světa neobyvatelnými, což vyvolá migrační vlny. Výsledkem může být proměna struktury pracovní síly, nárůst neformální práce a častější problémy s jazykovou bariérou. I tyto sociální a demografické změny budou mít v konečném důsledku další výrazný dopad na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovištích.
