Sněmovna podpořila nový zákon o účetnictví. Změnit se mají odpisy i účtování v cizích měnách

Podniky a podnikatelé by v budoucnu mohli využívat jednodušší systém daňového odepisování majetku. Nově by také mohli vést účetnictví ve více takzvaných funkčních měnách. Pokud budou účtovat podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS), získaný hospodářský výsledek by zároveň mohli použít jako základ daně. Tyto změny přináší vládní návrh nového zákona o účetnictví spolu s novelou souvisejících zákonů, který dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. Návrh předložila bývalá vláda Petra Fialy (ODS).

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslancům připomněla, že současný zákon o účetnictví pochází z roku 1991 a již neodpovídá současnému ekonomickému prostředí, které se od té doby výrazně změnilo. Dodala, že věcný záměr nové právní úpravy schválila už vláda Andreje Babiše (ANO) v roce 2020. Podle ní jde o nezbytnou reformu účetnictví, která vznikla ve spolupráci s odborníky z akademické sféry i z oblasti účetnictví a auditu.

Rozsáhlá novela zasahuje asi do 150 zákonů

Současně s novým zákonem vláda předložila také související návrh, který upravuje další předpisy, například daňové zákony. Ministryně upozornila, že k této předloze bude potřeba připravit komplexní pozměňovací návrh, a proto navrhla prodloužit lhůtu pro projednání obou sněmovních tisků ve výborech na 120 dnů. Samotný změnový zákon má v elektronické podobě včetně důvodové zprávy a příloh více než 2000 stran a zasahuje přibližně do 150 zákonů. Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD), který řídil jednání pléna, rozsah dokumentu okomentoval slovy, že jde o „rekordní fascikl“.

Podle ministryně měli odborníci k návrhu také některé výhrady. Ty se týkaly například nejasností při určování daňové hodnoty, problematiky obchodního majetku, leasingu nebo investic.

Funkční měny a změny pro neziskové organizace

Nový zákon o účetnictví rozšíří možnost vést účetnictví v takzvané funkční měně. Podnikatelé již dnes mohou účtovat v eurech, amerických dolarech nebo britské libře. Nově by však mohli využívat téměř jakoukoli měnu, která nepodléhá hyperinflaci. Podle ministerstva by to pro některé firmy mohlo znamenat menší počet kurzových přepočtů.

Návrh zároveň ruší povinnost vést účetnictví pro malé neziskové organizace. Týká se to především spolků, které nejsou plátci daně z přidané hodnoty (DPH) a jejichž roční příjmy i celková aktiva jsou nižší než tři miliony korun. Tyto organizace dosud mohly vést jednoduché účetnictví a nemusely používat podvojné účetnictví. Nový zákon by měl začít platit od 1. ledna 2028. Poslanec SPD Miroslav Ševčík navrhl u obou předloh posunout účinnost ještě o jeden rok.

Důvodová zpráva uvádí, že změna vychází z relativně malého veřejného zájmu na povinném účetnictví malých nestátních neziskových organizací, a to s ohledem na jejich nízký význam v oblasti korporátního zdanění i omezené využití jejich účetních informací. Pokud se tyto organizace rozhodnou účetnictví nevést, musí to uvést ve svých zakládacích dokumentech. Nadále však budou mít povinnost vést spolehlivé záznamy o svém majetku.

Změny v odepisování majetku

Podle daňového odborníka společnosti KPMG Václava Baňky návrh zákona ruší odpisové skupiny, které dosud určovaly dobu odepisování jednotlivých druhů majetku. Nově bude rozhodující výše daňového aktiva a majetek se bude odepisovat až od hranice 100 000 korun. Odpisy se budou uplatňovat měsíčně, přičemž skončí systém rovnoměrného a zrychleného odepisování i možnost jejich přerušení.

Baňka zároveň považuje za nejvýznamnější změnu možnost vést účetnictví pro statutární účely podle mezinárodních standardů IFRS a takto zjištěný hospodářský výsledek přímo využít pro stanovení základu daně. Podle něj jde o pozitivní změnu pro poplatníky, kteří dnes podle IFRS účtují a vykazují, ale pro výpočet daně z příjmů musí hospodářský výsledek převádět podle českých účetních pravidel.