Zdědili jste dluhy po rodičích? Jak správně odmítnout dědictví a nestáhnout s sebou vlastní děti
- V rámci dědického řízení na vás kromě majetku mohou přejít také nezjištěné dluhy zesnulého.
- Pokud si nejste jisti celkovou finanční situací, uplatnění výhrady soupisu pozůstalosti bezpečně ochrání váš osobní majetek.
- V případě odmítnutí dědictví na vaše místo automaticky nastupují vaši potomci. I ti musí dědictví následně odmítnout, aby na ně dluhy nepřešly.
Smrt blízkého člověka je sama o sobě náročnou událostí, kterou by nemělo ztěžovat ještě nepříjemné finanční překvapení. Občanský zákoník naštěstí nabízí hned několik způsobů, jak se s rizikovou pozůstalostí bezpečně vypořádat.
Obsah:
- Jak zjistit dluhy po zemřelém
- Výhrada soupisu pozůstalosti jako jistota
- Příklad z praxe
- Odmítnutí dědictví vs. vzdání se dědictví
- Přechod odmítnutého dědictví na děti a řešení
V rámci dědického řízení se nedědí pouze aktiva, ale i pasiva. Dle § 1701 občanského zákoníku přecházejí dluhy zůstavitele na dědice. To znamená, že ani aktiva v hodnotě několika milionů korun se nevyplatí dědit, pokud pasiva dědictví jsou vyšší.
Předlužené dědictví je potřeba včas odmítnout. Přijetí předluženého dědictví přináší finanční starosti, které mohou rodinné hospodaření poznamenat na dlouhé roky. Dědictví dluhů po rodičích je potřeba řešit včas.
Jak zjistit dluhy po zemřelém: Kde hledat skryté závazky
Dluhy v rámci dědického řízení zjišťuje notář. V praxi však nemusí být všechny dluhy hned objeveny. Bohužel žádná centrální databáze dluhů neexistuje. Klasické dluhy u bank, úvěrových společností, zdravotní pojišťovny, OSSZ, finanční správy nebo dodavatelů energií se ale snadno zjistí a uvedené instituce je zpravidla samy přihlašují.
U ostatních dluhů to však může být problém – například u osobních půjček, smluv nebo směnek. To znamená, že ani notář nemusí odhalit všechny dluhy po zemřelém. Jak je zjistit? Ideální je, když jsou rodinní příslušníci seznámeni s finanční a majetkovou situací, bohužel tomu tak však vždy není. Proto je vhodné v případě pochybností neučinit u notáře unáhlená rozhodnutí a případně uplatnit výhradu soupisu.
Výhrada soupisu pozůstalosti ochrání váš soukromý majetek
Dle § 1704 občanského zákoníku platí, že neuplatní-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu. Uplatnění výhrady soupisu pozůstalosti znamená, že dědic ručí za dluhy zesnulého pouze do výše zděděného majetku. To je u dědictví zásadní. Má-li dědic pochybnosti, měl by vždy uplatnit výhradu soupisu pozůstalosti. Podat výhradu soupisu pozůstalosti musí každý dědic sám.
Tento postup je v případě nejasností o celkové majetkové a finanční situaci zemřelého rozumný a chrání dědice. Nutné je však uplatnění výhrady soupisu učinit do jednoho měsíce. Nevýhodou uplatnění výhrady soupisu pozůstalosti je, že se celé dědické řízení prodlouží a zvýší se výdaje spojené s dědickým řízením. Notář bude totiž muset provést pečlivý soupis majetku za účelem zjištění jeho přesné hodnoty. Během soupisu se samozřejmě nesmí žádný majetek tajit.
Praktický příklad: Kdy vám výhrada soupisu zachrání majetek
Představme si situaci, kdy dědic získá majetek v hodnotě pěti milionů korun, ale zároveň i dluhy ve výši šesti milionů korun. Pokud by tento dědic neuplatnil výhradu soupisu, musel by zaplatit i částku převyšující hodnotu dědictví, tedy doplatit jeden milion korun z vlastních úspor. Pokud by však tuto výhradu využil, jeho odpovědnost za dluhy by končila právě na hranici pěti milionů korun, tedy na hodnotě zděděných aktiv, a svůj soukromý majetek by ochránil.
Odmítnutí versus vzdání se dědictví
Odmítnutí dědictví
Samozřejmě neexistuje žádná zákonná povinnost převzít předlužené dědictví. Dědictví lze odmítnout v souladu s § 1485 občanského zákoníku. V takovém případě se na dědice hledí, jako by dědictví nikdy nenabyl. Dědictví lze odmítnout do jednoho měsíce ode dne vyrozumění o právu odmítnout dědictví.
Odmítnutí dědictví se týká všeho. Nelze dědit částečně. Odmítnutí dědictví s dluhy současně znamená odmítnutí veškerého majetku. Aktivní přístup dědice je v případě odmítnutí dědictví zásadní a musí v zákonné lhůtě učinit požadované právní kroky. Legislativou není stanoven žádný speciální poplatek notáři při odmítnutí dědictví. U nemajetných řízení hradí odměnu notáře stát, při likvidaci dědictví se hradí odměna ze zpeněžení aktiv.
Vzdání se dědictví
Legislativa pracuje i s možností vzdání se dědictví. To znamená přenechat dědictví někomu jinému. S přenecháním dědictví musí souhlasit i druhý dědic, na kterého se právo převádí. Naopak při volbě odmítnutí dědictví se jednoduše řečeno dědic z dědického řízení „maže“.
Vzdání se dědictví ve prospěch jiné osoby může být v některých případech řešením. U předluženého dědictví však zpravidla nikoli, protože s tímto postupem pochopitelně druhá strana nesouhlasí. Výjimkou jsou situace, kdy osobní a emoční hodnota dědictví je vyšší než tržní ocenění a předlužené dědictví tak druhému dědici nevadí.
Co dělat, když povinnost odmítnout dědictví přejde na vaše děti
Při odmítnutí dědictví dědí další zákonní dědici, což jsou v praxi často děti. V případě předluženého dědictví je nutné, aby dědictví následně odmítly i děti. Za nezletilé děti musí učinit veškeré právní úkony rodič, ale samotné odmítnutí dědictví musí schválit opatrovnický soud.
V případě jednoznačně předluženého dědictví může být řešením podání návrhu na likvidaci dědictví v souladu s § 195 a následujícími zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. V takovém případě notář prodá veškerý majetek v pozůstalosti a peníze rozdělí mezi věřitele dle zákonného klíče. Vzhledem k tomu, že se jedná o předlužené dědictví, nejsou věřitelé z výtěžku plně uspokojeni. Více peněz však věřitelé nedostanou a nemohou po dědicích požadovat žádné plnění.
