Kupní síla průměrného Čecha vzrostla za 30 let o dvě třetiny. Čistý příjem průměrného obyvatele Česka včetně dětí a důchodců stoupl od roku 1989 o více než 600 procent z necelých 2000 korun na více než 15 000 korun v roce 2018, vyplývá z analýzy České spořitelny.
Za jídlo v roce 1989 Češi utráceli více než třetinu příjmů, nyní to je 24 procent. "Nejvíce vzrostly naše výdaje za služby, a to z 18 procent na 34 procent," uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Vedle transformace ekonomiky k růstu příjmů přispěla podle něj vyšší vzdělanost. V roce 1990 měla třetina lidí základní nebo nižší vzdělání. Loni to bylo 11 procent.
S rostoucími nákupními možnostmi, které vyplývají z růstu bohatství i odstranění ekonomicko-politických bariér, nastal ve většině postkomunistických zemí výrazný pokles úspor domácností v poměru k jejich příjmům. Češi i Slováci se ale masivnímu 'projídání' rostoucích příjmů vyvarovali. Zatímco v polovině 90. let činil poměr rodinných úspor ve vztahu k rodinným příjmům v Česku 13,05 procenta (na Slovensku 11,18 procenta), loni Češi uspořili 10,82 procenta (Slováci 8,38 procenta). Stejný poměr úspor vůči příjmům vykazoval loni podle dat Eurostatu i průměr EU (10,34 procenta).
Disciplína domácností odkládat část výdělků na úspory byla podle Eurostatu ve většině východoevropských zemí v porovnání s Českem menší. Například v Bulharsku poměr úspor domácností k jejich příjmům klesl z 43,28 procenta v polovině 90. let na loňských 4,86 procenta. V Polsku tento poměr klesl ze 17,43 na 1,93 procenta.
V poměru úspor k příjmům jsou Češi (10,82 procenta) mezi postkomunistickými zeměmi čtvrtí nejpilnější střadatelé. Předčili je Slovinci (12,64 procenta), Maďaři a Estonci (11,58 procenta). Největšími střadateli v Evropě jsou Lucemburčané (21,41 procenta), Němci (18,54 procenta) a Švédové (17,96 procenta).
Naopak nejméně disciplinovanými z pohledu tvorby úspor vůči příjmům jsou v rámci postkomunistických zemí a také v celé Evropě Rumuni (minus 2,25 procenta), Litevci (minus 1,23 procenta) a Poláci (1,93 procenta).
Se svými úsporami je nyní zcela nebo částečně spokojeno podle průzkumu společnosti IMAS International 42 procent Čechů. Naopak 27 procent je nespokojeno. Průměrné měsíční úspory činí 2720 korun.
Stále více Čechů ale k financování svých potřeb využívá půjčky. Za poslední desetiletí vzrostl podíl dluhů domácností vůči jejich příjmům o deset procentních bodů na 60,7 procenta. Velkou měrou se na tom podílí výdaje na pořízení bydlení. Zatímco v roce 2009 činil podíl hypoték na veškerých úvěrech domácnostem 57 procent, nyní podle ČS dosahuje 71 procent.
