Nařízená karanténa a izolace kvůli rizikovému kontaktu s covid pozitivní osobou přidělává finanční starosti hlavně živnostníkům. Někteří z nich v ní strávili i několik týdnů. Trn z paty jim nevytrhne ani plánovaná kompenzace, pro jejíž čerpání musí být nemocensky pojištěni.
Karanténa a izolace znamená pro živnostníky stejně jako pro všechny ostatní zůstat doma a čekat na odeznění nemoci Covid-19 nebo rizika možného přenosu koronaviru. Potíž je ale v tom, že právě většina živnostníků v Česku zůstává po dobu karantény či izolace bez jakéhokoli příjmu a jsou i tací, kteří si od loňského jara prošli karanténou vícekrát. Živnostníci přitom považují za štěstí, když se u nich covid neprokáže a mohou jít vždy jedenáctý den znovu do práce.
„Za čtyřicet dní strávených v nařízené karanténě můj klient nedostal ani korunu. Jeho manželka je doma s dvouletou dcerou a osmiletým synem, a asi si dovedete představit, jaký je její příjem,“ popisuje příběh jednoho ze svých klientů finanční poradce skupiny Partners David Kučera.
Dodává, že bez finanční úspory na účtu by jeho klient poslední rok jen těžko zvládl. Jeho měsíční výdaje totiž dosahují 60 tisíc korun, mimo hypoteční úvěr platí i leasing na dodávku a pronájem skladu na materiál.
„Za efektivní finanční podporu od státu považuji loňské odpuštění plateb na sociální a zdravotní pojištění na dobu šesti měsíců,“ říká s tím, že dnes musí jeho klient i při desetidenní povinné stopce odvést měsíčně na tato pojištění více než šest tisíc korun.
Příjem v karanténě a izolaci u OSVČ neřeší ani nemocenské pojištění
Minimální příjem za dobu strávenou v karanténě a izolaci živnostníkům nezajistí ani dávka z nemocenského pojištění. Úřady ji totiž vyplácejí až od 15. dne pracovní neschopnosti, a karanténa u nás trvá deset dní.
„Některým živnostníkům může pomoci i nově schválená kompenzace ve výši 500 korun za každý den strávený v karanténě a izolaci,“ připomíná finanční poradce.
Bohužel i tato podpora má, jak dodává, jeden háček. Čerpat ji mohou pouze nemocensky pojištění živnostníci a těch je v České republice poskrovnu. K 31. 12. 2020 u nás bylo podle dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) registrováno celkem 1 051 179 osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), z nichž pouhých 97 439 si hradilo nemocenské pojištění.
„Nemocenské pojištění si dobrovolně platí obvykle mladé ženy, které plánují založit rodinu. Důvodem je nárok na peněžitou pomoc v mateřství před samotným rodičovským příspěvkem, případně nemocenská dávka u rizikového těhotenství,“ vysvětluje David Kučera.
Podle něj od nemocenského pojištění živnostníky odrazuje nízké denní plnění, navíc až od 15. dne nemoci, kdy už se většina z nich z běžné nemoci, jakou je viróza nebo i menší úraz, uzdraví. Nehradí se z něj ani ošetřovné na dítě, jako je tomu u zaměstnanců.
„I tato skutečnost mnohé ženy-živnostnice s malými dětmi od dobrovolného nemocenského pojištění odrazuje,“ dodává.
Proti karanténě úspora, jinak soukromé pojištění
Živnostníci si proto raději kryjí krátkodobé výpadky příjmů, například kvůli několikadenní nemoci, z vlastních finančních rezerv. Odborníci jim doporučují, aby měli k dispozici takovou provozní rezervu, ze které vyrovnají své výdaje po dobu alespoň tří měsíců. Snížení příjmů kvůli delší nemoci nebo úrazu pak řeší pojištění pracovní neschopnosti.
„Většina osob samostatně výdělečně činných si neplatí nemocenské pojištění. Těch, kteří si je platí a jsou u nás pojištěni, je minimum,“ říká ředitel pojišťovny Simplea Martin Švec.
Dodává, že Simplea vyplácí denní dávku přesně vymezenou ve smlouvě, a to od 2., 3. nebo 4. měsíce jejího trvání. Pro přiznání pojistného plnění přitom pojišťovna neřeší, co způsobilo pracovní neschopnost. Tedy jestli nemoc, nebo úraz.
V ceně pojištění pracovní neschopnosti se podle něj odráží nejenom zvolené částky pojistného plnění, ale i zdravotní stav, profese, věk pojištěného nebo třeba kouření. Roli sehrává i zvolená doba karenční doby. Tedy, od kterého dne pracovní neschopnosti pojišťovna plnění vyplatí.
