Celkové daňové příjmy státu bez pojistného na sociální zabezpečení letos ke konci září stouply meziročně o dvě procenta, tedy o 14,8 miliardy korun, na 744,3 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal 323,6 miliardy korun, meziročně o 22,4 miliardy korun více. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral 159,6 miliardy korun, meziročně o 42,9 miliardy korun více. Vyplývá to z dat zveřejněných ministerstvem financí v rámci údajů o státním rozpočtu ke konci září.
Naopak v případě daně z příjmu fyzických osob stát za tři čtvrtletí získal meziročně o 41,1 miliardy korun méně, tedy 120 miliard korun. MF k tomu uvedlo, že výběr byl ovlivněn daňovými změnami od letošního roku, zejména snížením základu daně o více než 25 procent a zvýšením slevy na poplatníka. Inkaso také negativně ovlivnilo vyplácení kompenzačního bonusu podnikatelům. Méně stát vybral i ze spotřebních daní.
Samotný státní rozpočet získal ke konci září na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 503,8 miliardy korun, tedy o 11,6 miliardy korun méně. Schodek rozpočtu ke konci září stoupl na 326,3 miliardy korun, šlo o nejhorší zářijový výsledek od vzniku ČR.
Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje připadá nově letos 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Do loňska to bylo u krajů 8,92 procenta a u obcí 23,58 procenta. Daň z nemovitosti je 100procentním příjmem obcí.
