Česko patří v EU k zemím s nejmenším podílem lidí, kteří pracují na částečný úvazek. Má ho desetina žen a něco málo přes dvě procenta mužů. V osmadvacítce to je v průměru bezmála třetina žen a devět procent mužů. Vyplývá to z mezinárodního srovnání podmínek mužů a žen, jehož výsledky zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Vycházel z loňských údajů Eurostatu.
Práci na částečný úvazek lidé volí kvůli sladění zaměstnání s péčí o děti a rodinu, ze zdravotních důvodů, při škole, profesním vzdělávání či pozvolném odchodu do penze. Důvodem někdy bývá ale i to, že nemohou sehnat jinou vhodnou práci na plnou pracovní dobu.
Nižší podíl zaměstnaných žen, které pracují na částečných úvazek, je ve východních státech EU. Vůbec nejnižší je v Bulharsku, kde na plný počet hodin nepracuje jen zhruba každá pětačtyřicátá žena. V Česku či Polsku je to každá desátá, na Slovensku či v Rumunsku zhruba každá třináctá žena. Zkrácený úvazek naopak využívá 76 procent žen v Nizozemsku a téměř polovina Němek a Rakušanek.
V Nizozemsku plnou pracovní dobu nemá také 26 procent mužů, v Německu a Rakousku pak zhruba desetina. V Česku je to něco přes dvě procenta.
Ze zaměstnaných vysokoškolaček má kratší úvazek v ČR zhruba každá devátá. V EU je to v průměru každá čtvrtá. Na částečný úvazek pracují asi tři procenta Čechů s vysokoškolským titulem. V osmadvacítce je to v průměru víc než sedm procent vysokoškolsky vzdělaných mužů.
Podle údajů Eurostatu řada lidí na kratší dobu pracuje ale nedobrovolně. V ČR je to 15 procent žen a 12 procent mužů, kteří částečný úvazek mají. V unii je to v průměru čtvrtina žen a 38 procent mužů s částečným úvazkem.
Podle Hospodářské komory nynější legislativa flexibilitu nejen nepodporuje, ale spíš jí brání. Firmy se však ohrazují proti tomu, že by třeba za potíže při zaměstnávání rodičů malých dětí mohly ony.
„Není pravda, že v oblasti zaměstnávání osob pečujících o dítě je chyba na straně zaměstnavatelů. Největší překážkou v zaměstnávání matek je, že nemají možnost své dítě umístit do jakéhokoliv vhodného zařízení, nebo využít například takzvanou sousedskou výpomoc,“ uvedla před nedávnem viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková. Poznamenala, že ženám s malými dětmi by často stačilo mít pro děti hlídání jen na pár hodin či dní v týdnu, aby mohly pracovat. K návratu do práce nemotivuje ani dlouhá rodičovská, dodala viceprezidentka komory.
Dlouhodobá práce na částečný úvazek má i negativní dopady. Může se totiž nepříznivě promítnout třeba do výše důchodu. Člověk, který pracuje na kratší dobu, má nižší výdělek a méně odvádí do důchodového systému. Dostane pak nižší penzi. Někteří lidé s částečnou pracovní dobou si také stěžují na to, že při polovičním úvazku a poloviční mzdě musejí stejně vyřídit třeba 80 procent objemu práce.
