Jak vybrat střední školu: Bodové hranice, statistiky a strategie 2026

Plánujete se letos dostat na střední školu? Ať už se chystáte na čtyřleté nebo víceleté studium, v rozhodování při výběru školy hraje roli hned několik faktorů. 

V první řadě by měl výběr vycházet samozřejmě z dítěte samotného, tedy z toho, o co se zajímá, jaké předměty ho baví a jaké má studijní předpoklady. Zároveň je ale nutné si přiznat realitu přijímacího řízení. 

Co se v článku dozvíte?

• Jak zjistit, kam na střední školu? Žebříčky a mapy přihlášek
• Existují „lehké“ střední školy? Mýty a realita
• Statistika Cermat: Počet přihlášených a šance na přijetí
• Minimální a průměrný počet bodů: Kolik musíte mít pro přijetí?
• Kolik bodů je za vysvědčení a počítá se vůbec?
• Prioritizace: Jak funguje systém přiřazování na školy?
• Ideální strategie: Jak správně seřadit školy na přihlášce

Jak zjistit, kam na střední školu? Žebříčky a mapy přihlášek

V prvním kroku si ujasněte, jaký typ školy a oboru zvolit – jestli gymnázium, odbornou školu s maturitou, nebo učební obor. Pokud si nejste jistí, často pomůže návštěva škol v rámci dnů otevřených dveří. Nasajete nejen místní atmosféru, ale můžete si také popovídat se staršími studenty o jejich zkušenostech. 

Při rozhodování nezapomeňte zohlednit i dopravní dostupnost a zázemí a samozřejmě studijní výsledky školy, tedy jak dopadají studenti u maturit a jakou mají úspěšnost u přijímacích zkoušek na vysoké školy. Existují žebříčky středních škol a přehledy úspěšnosti u maturit či přijímání na vysoké školy. 

Stále větší význam mají také mapy přihlášek na střední školy, které ukazují, kam se hlásí nejvíce uchazečů a kde je největší převis poptávky. Právě tyto údaje často odhalí, že vysněná škola má několikanásobně více zájemců než míst. 

Existují „lehké“ střední školy? Mýty a realita

Často se mluví o „lehčích“ středních školách. Ve skutečnosti nejde o lehkost studia, ale o nižší bodovou hranici pro přijetí. Co to znamená? 

Že tyto školy mívají například méně uchazečů na jedno místo, kladou menší důraz na body z jednotných testů nebo mohou být vhodnou „jistotou“ v přihlášce. I tyto parametry se ale mohou rok od roku měnit. 

Právě díky přehledům přihlášených a přijatých studentů rodiče a studenti taktizují. Proto se může stát, že kam se loni hlásilo hodně dětí, se letos hlásí méně, protože se někteří vysokého zájmu zaleknou.  

Statistika Cermat: Počet přihlášených a šance na přijetí

Každoroční statistiky jasně ukazují rozdíl mezi počtem přihlášených a přijatých uchazečů. U některých oborů je převis několikanásobný, zatímco jinde zůstávají místa neobsazená. Právě tato data jsou klíčová pro strategické rozhodování. 

Z dostupných statistik Cermatu vyplývá, že: 

• v loňském roce se na školy přihlásilo 161 800 uchazečů, 
• z nich bylo po prvním a druhém kole přijato celkem zhruba 126 900, 
• zhruba 93,8 procenta přihlášených uspělo. 

U osmiletých gymnázií bylo přijato pouze asi 38,4 procenta přihlášených ve druhém kole, u šestiletých gymnázií 20,4 procenta přihlášených. Letos lze zatím počet uchazečů jen odhadovat. Oficiální start přihlašování začal v neděli 1. února. 

Cermat zveřejňuje i data podle jednotlivých škol a oborů, nejen celorepublikové agregáty. Tato data lze využít při analýze šancí na přijetí konkrétní školy. Statistiky ale vždy zveřejňuje i každá škola, stačí se tedy zeptat na dni otevřených dveří nebo se podívat na webové stránky školy. 

Minimální a průměrný počet bodů: Kolik musíte mít pro přijetí?

Jednou z nejčastějších otázek bývá: „Kolik bodů je potřeba, abych se dostal/a?“ Odpověď ale není nikdy jednoznačná. Obecně nejvyšší bodové hranice mívají gymnázia, zejména víceletá a prestižní. O něco nižší hranici mívají obvykle odborné školy a SOU s maturitou. 

Rozhodující není „oficiální minimum“, nýbrž bodový výsledek posledního přijatého uchazeče. Zde hraje velkou roli takzvaná prioritizace, kterou si dále v článku přiblížíme. 

Z dlouhodobých dat vyplývá, že průměrné bodové výsledky se mezi regiony výrazně liší. Stejný počet bodů může v jednom kraji stačit, v jiném nikoliv, a každý rok je jinak silný ročník. Navíc se liší i podmínky přijetí na jednotlivých školách. Zatímco jeden rok přijímala škola třeba dvě třídy, letos to může být jen jedna, což opět ztěžuje podmínky přijetí. 

Proto je důležité sledovat konkrétní školu, obor a region, nikoli obecná čísla. Sledování průměrných a minimálních bodů přijatých uchazečů v minulých letech umožňuje realisticky odhadnout šance a podle toho upravit strategii přihlášek.  

Kolik bodů je za vysvědčení a počítá se vůbec?

Známky ze základní školy se do přijímacího řízení stále započítávají, ale jejich význam postupně klesá. Školy je mohou využít jako doplňkové kritérium, zejména při shodě bodů z testů. Řada škol už ale vysvědčení vůbec neposuzuje. 

Pokud se vysvědčení hodnotí, většinou jde o pololetní a závěrečné vysvědčení z 8. a 9. ročníku. U víceletých gymnázií to mohou být poslední dvě až tři vysvědčení. Někdy se ještě zohledňují vybrané předměty, jako je český jazyk, matematika a cizí jazyk. 

Důvodem nižší váhy známek je jejich nejednotnost mezi školami. Hlavní roli dnes hrají jednotné testy, které zajišťují srovnatelnost výsledků. 

Prioritizace: Jak funguje systém přiřazování na školy?

Při vyplňování přihlášky si studenti volí pořadí škol podle své priority a toto rozdělení hraje důležitou roli ve výsledném přiřazení ke školám podle výsledků přijímacího řízení. 

Pro upřesnění:

• Na čtyřleté obory lze podat maximálně tři přihlášky na obory bez talentové zkoušky, a navíc až dvě přihlášky na obory s talentovou zkouškou. 
• Na víceletá gymnázia je možné podat maximálně tři přihlášky. 

V minulosti si uchazeči, kteří se na vybranou školu nedostali nebo skončili těsně „pod čarou“, často podávali odvolání. Dnes už však tento postup prakticky ztratil smysl. Volná místa se obsazují výhradně úspěšnými uchazeči prostřednictvím systému prioritizace. 

Je důležité zdůraznit, že pořadí oborů uvedených v přihlášce nijak neovlivňuje umístění uchazeče ve výsledkové listině konkrétní školy. Priorita hraje roli až ve chvíli, kdy se uchazeč umístí „nad čarou“ na více školách či oborech zároveň. V takovém případě je přijat tam, kam dal nejvyšší prioritu, a do ostatních oborů už v daném kole nastoupit nemůže. 

Obdobný princip platí i tehdy, pokud uchazeč nesplní bodové požadavky své první volby, ale u druhé školy už potřebný počet bodů získá. Systém ho pak automaticky zařadí do druhého zvoleného oboru. 

Ideální strategie: Jak správně seřadit školy na přihlášce

Ideální strategie při výběru střední školy stojí na rovnováze mezi přáním dítěte a realistickým vyhodnocením jeho šancí. První krok by měl vždy vycházet z toho, kam chce žák skutečně chodit – jaký obor ho baví a kde si dokáže představit další roky studia. Zároveň je ale nutné tento výběr konfrontovat s dostupnými daty: kolik bodů bývalo na školu potřeba, jak velká je konkurence a kolik míst škola nabízí. 

Při sestavování přihlášek se vyplatí kombinovat následující: 

• Ambiciózní volba (1. místo): škola, o kterou máte největší zájem, i když je konkurence vysoká. 
• Realistická volba (2. místo): škola, která odpovídá studijním výsledkům a bodům z cvičných testů. 
• Bodová jistota (3. místo): varianta, kde je pravděpodobnost přijetí velmi vysoká a menší převis poptávky. 

Zásadní je pracovat s aktuálními informacemi, nikoli s dojmy nebo obavami z minulých let. Zájmy uchazečů se mohou rok od roku měnit a vysoký převis z loňska nemusí automaticky znamenat stejnou situaci letos. Právě proto má smysl sledovat statistiky, ptát se přímo škol a využívat dostupná data o přihlášených a přijatých. 

Dobře zvolená strategie tedy nespočívá v „tipování“, ale v informovaném rozhodnutí, které dává dítěti co největší šanci dostat se na školu, kde bude nejen přijato, ale kde bude také spokojené a úspěšné. 

VIDEO: Kdybychom uměli pořádně matematiku, Česko je o 1,5 bilionu korun bohatší, tvrdí Nešetřil z projektu Matika Česku v pořadu FLOW. 

FLOW: Kdybychom uměli pořádně matematiku, Česko je o 1,5 bilionu bohatší, tvrdí Nešetřil z projektu Matika Česku • Zdroj: e15