Ve snaze získat více prostoru k rozvoji se městský stát Singapur se svými mrakodrapy rozrostl do moře a do výšky. Země, která je jedním z hlavních finančních center v Asii, v posledních desetiletích dokázala pečlivě plánovat svůj růst a vyhnout se nekontrolovatelné urbanizaci, přelidnění a obrovskému návalu aut, jak je to vidět v mnoha metropolích regionu. Teď architekti hodlají zvětšit město i směrem do podzemí.
Populace čítající 5,6 milionu lidí bude v příštích letech pravidelně růst, a proto úřady hledají řešení, jak co nejlépe využít prostor, které se nacházejí pod nohama obyvatel. Singapur už postavil v podzemí dálnici a systém klimatizace, který využívá moderních technologií. Město se ale snaží ještě více infrastruktury ukrýt v hloubce.
"Musíme studovat možnosti, jak klíčovou infrastrukturu umístit do podzemí. Máme rostoucí potřeby, pokud jde o průmyslové, obchodní a rezidenční zóny, a zelený prostor na povrchu Singapuru," říká Abhineet Kaul, expert ze společnosti Frost and Sullivan.
Podle plánu rozvoje z letošního března chtějí singapurské úřady přemístit do podzemí infrastrukturu, dopravní prostředky a průmyslová zařízení, aby získaly na povrchu prostor pro nové stavby a mohly renovovat stávající čtvrti. Obydlí v podzemí zatím nepředpokládají.
Singapur není jediné město, které chce lépe využívat podzemí. Finská metropole Helsinky postavila parkoviště, obchodní centra a dokonce bazény v tunelech. V Montrealu dosahuje pěší podzemní síť 32 kilometrů a jsou tam obchody a restaurace.
Singapur už zvětšil svou rozlohu o 720 kilometrů čtverečních směrem do moře. Většina prací byla provedena poté, co Singapur v roce 1965 získal nezávislost.
Tato metoda se však stala finančně náročnější v zónách, kde je moře hlubší. Singapur už také není schopen dovážet nezbytný písek, neboť některé země skoncovaly s jeho exportem kvůli ochraně životního prostředí. Neregulovaná těžba písku narušuje pláže a koryta řek, a to ohrožuje živočichy a ruší přirozenou ochranu před záplavami.
Přenesení infrastruktury do podzemí je výhodné i proto, že v tropické zemi, jako je právě i Singapur, to snižuje potřebu ochlazování a umožňuje úsporu energie. V městském státě, který je hustě zastavěný, s sebou rozšíření do podzemí nese četné výzvy.
"Výstavba v podzemí obvykle znamená odstřel skal, ale v centru města to není možné," říká profesor technické univerzity v Nayangu Chu Jian.
Jedním z dosud nejambicióznějších podzemních projektů v Singapuru je systém, který umožňuje oběh studené vody v kanalizaci určený k ochlazování budov v letovisku Marina Bay.
U staveb, které využívají tento systém místo toho, aby byly odkázány pouze na klimatizaci, se snížila spotřeba energie asi o 40 procent, konstatoval hlavní inženýr společnosti SP Group Foo Yang Kwang. Právě tato firma za projektem stojí. Rovněž se snížily o 34 500 tun ročně emise oxidu uhličitého, dodává.
Singapur má rovněž ve svých útrobách podzemní dálnici dlouhou 12 kilometrů, která je v jihovýchodní Asii nejdelší, dále metro, skladiště munice a skalní jeskyně pod mořským dnem, kde skladuje zásoby ropy. Technická univerzita v Nayangu uvažuje o tom, že by v podzemí vybudovala laboratoře a učebny.
