Rozhodování Spojených států o zahraniční politice včetně ratifikace zahraničních smluv nebo schvalování velvyslanců má do značné míry ve svých rukou Senát. Jeho složení, respektive otázka, zda jej ovládnou demokraté, nebo zůstane s republikánskou většinou, se ukáže až po 5. lednu 2021. Tehdy totiž proběhnou dodatečné volby v Georgii na dvě místa v Senátu, o nichž se nerozhodlo ve volbách 3. listopadu.
Pokud si republikáni udrží většinu v Senátu, budou pravděpodobně uplatňovat politiku obstrukcí jako za časů administrativy prezidenta Baracka Obamy, ale zřejmě ještě horším způsobem, a to například z hlediska mezinárodních smluv může být dost významné.
V únoru vyprší nová smlouva START (vzájemná dohoda o snižování počtu jaderných zbraní, uzavřená mezi Spojenými státy americkými a Ruskou federací – pozn. red.). Její prodloužení je nepravděpodobné, nový pakt pak musí projít Senátem. Do působnosti Senátu rovněž patří ratifikace jakýchkoli nových nebo obnovených obchodních dohod s Evropskou unií.
Každý z příkladů by mohl znamenat triumf zahraniční politiky prezidenta Bidena, ale není pravděpodobné, že by se republikány vedený Senát uplatňující obstrukční politiku pod ně podepsal.
Obstrukční politika může zdržet i jmenování amerických velvyslanců. Mnoho diplomatických misí včetně té pražské by tak zůstalo v nejistotě bez oficiálních a stabilních šéfů u kormidla. Americký diplomatický sbor trpěl a zmenšoval se už v posledních čtyřech letech. Ještě dramatičtější dopad pak tedy může mít to, pokud v zastupitelských úřadech bude chybět oficálně jmenované vedení a zkušení diplomaté.
Proč je tedy zrovna Georgie nyní tak důležitá? Jde o republikánský stát, což znamená, že státní výkonnou a legislativní moc drží republikánská většina. Každý americký stát má v Senátu dvě místa. Do 3. listopadu měla Georgie v americkém Senátu dva republikánské senátory. Normálně se volby do amerického Senátu střídají tak, aby se volilo pouze jen šestileté místo na jeden stát.
Americký senátor Isakson z Georgie však v úřadu skončil ze zdravotních důvodů ještě před koncem funkčního období a byl dočasně nahrazen jmenovaným zástupcem republikánů. To znamená, že 3. listopadu byla k mání obě republikány obsazená místa státu v Senátu.
Pokud v Georgii žádný kandidát nezíská více než 50 procent hlasů, automaticky se koná dodatečné kolo voleb. I když 3. listopadu oba republikáni zastávající úřad vedli před demokratickými vyzývateli, ani jeden nedosáhl na oněch 50 procent. Počátkem ledna se proto budou konat dodatečné volby na obě senátorská křesla.
Pro demokraty jsou tyto volby extrémně důležité. Jen pokud obě místa vyhrají, získají nad Senátem kontrolu. To by jim společně s většinou ve Sněmovně reprezentantů a úřadem prezidenta USA umožnilo vládnout relativně snadno. Jinými slovy, Bidenova administrativa by se Senátem vedeným republikány nebyla schopna zajistit, aby Spojené státy udělaly mnohé kroky, k nimž se upínaly naděje jejich příznivců doma i v zahraničí. To vše nás vrací k volbám 5. ledna. Jaká bude Georgie, takový bude Senát. Jaký bude Senát, taková bude země.
Autor je Američan a vyučuje na Anglo-American University v Praze.
