Pokusy o přechod z byznysu do politiky dávno nejsou v Česku ničím novým. O další se pokouší úspěšný finančník a spoluzakladatel firmy Fincentrum Petr Stuchlík – v barvách hnutí ANO chce vládnout Praze. „Zpovykaní Pražáci, to byla drobnost. Horší bylo neumětelství v komunikaci s městskými částmi a s úředníky. Ona má styl, který v politice nemá místo,“ říká na adresu své předchůdkyně Adriany Krnáčové Stuchlík.
Svou kandidaturu zdůvodňujete tím, že chcete po letech života v Praze městu něco vrátit. Ale proč za hnutí ANO?
Pokud chcete v Praze reálně něco změnit, je hnutí ANO nejlepší platforma. Jít do čela nějakých aktivistů, kteří by rádi jenom bořili a kritizovali... já se spíš jejich vítězství bojím. Nechci zažít ten chaos poté, co by Prahu ovládli lidé, kteří řídili tak maximálně svůj kontokorent při studiích. Já v Praze žiji téměř celý svůj život a je to město, na kterém mi záleží.
Takže cítíte nějakou ideovou spřízněnost s ANO, nebo byste kandidoval za někoho jiného, kdyby vás oslovil někdo jiný než Andrej Babiš?
Já si moc jiných stran představit nedovedu. Ale ta ideová spřízněnost jistě není ani tady stoprocentní.
Vy jste v Praze mimo jiné vyloučil spolupráci s komunisty. S jakými pocity sledujete vládu, která na hlasech komunistů závisí?
Nemám z toho radost, ty pocity jsou dost negativní.
Hnutí ANO je silně centrálně řízené. Chápu to správně, že vám jako člověku z byznysu je takový způsob řízení blízký?
Mně moc blízký není. Fincentrum, tedy celá moje profesní historie, je „people business“, a ti poradci, ti klíčoví lidé nejsou zaměstnanci de iure, jsou to živnostníci podle zvláštních předpisů. A vy se s nimi musíte dohodnout. Vy musíte naslouchat jejich potřebám. Centralismus mi v tomto nebyl nikdy blízký.
Ale teď se hodil. Nebýt jej, nejste kandidátem na primátora.
Tak to úplně není.
Stranické primárky vyhrál Patrik Nacher. Vás do čela kandidátky dosadilo předsednictvo v čele s Andrejem Babišem. S tím už jste se nějak srovnal?
S tím už jsem se srovnal, i když mi to samozřejmě nebylo lidsky příjemné. Patrika znám mnoho let, vím, že se na to připravoval a těšil. Na druhou stranu to rozhodnutí proběhlo podle demokraticky schválených stanov. A s Patrikem, který z toho samozřejmě byl v prvních dnech roztrpčený, jsme si vše vyříkali a dnes spolu spolupracujeme. Patrik je pravidelným hostem mých sousedských večeří, kde se poznáváme s Pražany. Funguje to skvěle. Každý jsme si našli své místo v předvolební kampani.
Viděl jsem předvolební klip hnutí ANO. V něm se doslova říká, že „nejdůležitější“ na kandidátech hnutí ANO je, že mají číslo na Andreje Babiše. Nemáte důležitější kvality, než je telefon na premiéra?
Věřím, že mám. Ale důvod té zkratky je jasný. V okamžiku, kdy máte telefon na premiéra, ale i na další ministry, tak dokážete prosadit mnohem snadněji věci, které přesahují rámec města. Typickým příkladem je zpráva z minulé středy. Přesvědčil jsem pana ministra Ťoka, že vnitřní městský okruh bude zařazen mezi prioritní stavby podle zákona 416 (o urychlení výstavby infrastruktury – pozn. red.) A bude to na základě pozměňovacího návrhu, který předloží Patrik Nacher.
Tým funguje. Mám číslo na pana premiéra Babiše, mám číslo na pana ministra dopravy Ťoka, vycházíme dobře s Patrikem Nacherem a díky tomu jsme dokázali zajistit, že vnitřní okruh bude díky této novelizaci postaven na přelomu roku 2028 a 2029. Samozřejmě pokud nám to nebudou blokovat nějací aktivisté, kteří by radši místo okruhu vysázeli stromečky a udělali rybníčky.
V rozhovoru pro týdeník Ekonom jste řekl, že jste se s Andrejem Babišem seznámili, když jste jako šéf Fincentra lobboval proti zastropování odměn pro zprostředkovatele pojištění. Takže v první půli roku 2015?
Ano, tak nějak.
Jednání o tomto zákoně bylo divoké. Poslanec ČSSD Ladislav Šincl si stěžoval, že na jednání rozpočtového výboru na něj Andrej Babiš vytáhl složku s osobními informacemi. S vámi jednal Andrej Babiš bez složek?
Bez složek. Hlavně si myslím, že pan poslanec Šincl reagoval trochu ukvapeně. Někdo by možná řekl až hystericky. Možná na to v ČSSD nejsou zvyklí, ale to, že někdo chodí na jednání připraven, je přece v pořádku, ne?
Ptám se kvůli tomu, jestli opravdu víte, do čeho jdete. V politice už si natloukli jiní. S kým jste se radil, než jste se rozhodl?
Já jsem dostal nabídku během večeře s Andrejem Babišem. Zeptal jsem se, jestli je někdo, s kým bych se o tom neměl radit, a on řekl, že mohu úplně s kýmkoli. A na druhý den a na další dny jsem si nasázel asi padesát schůzek s lidmi, kteří jsou mi blízcí, které byste označil za výkvět pražské kavárny, ať už to byli novináři, byznysmeni, nebo Zdeněk Tůma. Politika není jednoduchá věc. Ale jestli je nějaký tvrdý obor, kde se neberou servítky, tak je to finančnictví. Myslím, že jsem připraven.
Zrovna Zdeněk Tůma při vší zasloužené úctě k němu není úplně šťastným příkladem průletu politikou.
Není a právě proto jsem se s ním chtěl potkat.
Mluvil jste o tom i s Adrianou Krnáčovou, na kterou budete chtě nechtě muset nějak navazovat?
Během toho rozhodovacího procesu ne.
Nicméně z některých chyb jste se poučil. Například jste na rozdíl od ní pocítil potřebu mít před volbami program. Berete si od ní nějaká další poučení?
Je potřeba komunikovat. Paní primátorce, přestože je kvalifikovaná a jistě to myslela v mnoha ohledech dobře, právě totální absence komunikačních dovedností velmi ublížila.
Máte na mysli „zpovykané Pražáky“?
To je drobnost, která se nafoukla. Spíše její neumětelství v komunikaci s městskými částmi, s úředníky i s nejbližšími kolegy. Ona má styl, který v politice nemá místo.
Váš program se jmenuje Uděláme Prahu bohatší. Ale Praha je sedmým nejbohatším regionem v EU. Nebylo by lepší udělat Prahu třeba obyvatelnější?
Praha sice je bohatý region, ale to bohatství není rozděleno mezi obyvatele zdaleka rovnoměrně. To jistě nikdy nebude, ale měli bychom ty sociální nerovnosti zmírnit. Ale především: Praha musí z toho svého bohatství těžit. A pro mě jako pro člověka, který celý život řídil velké investice, je důležité, abychom dokázali investovat. Aby se peníze, které dneska leží na účtu, přeměnily v konkrétní stavby a projekty, které Prahu učiní bohatší kvalitou života pro většinu Pražanů. K čemu jsou jim peníze na účtech? K ničemu. Pražané potřebují vnitřní okruh, metro D, dokončit rychlodráhu na Kladno s odbočkou na Letiště Václava Havla.
Jestli jsem dobře počítal, tak v programu máte 39 konkrétních investic - samé opravíme, postavíme, zrekonstruujeme... Kdyby se to podtrhlo a sečetlo, na kolik to celkem vyjde?
Je to hodně peněz. Přesně to spočítat nejde, protože mnoho těch věcí zdaleka není vysoutěženo. Ale my jsme jasně deklarovali, že v příštích čtyřech letech proinvestujeme 28 miliard korun. Součet všech těch projektů to významně přesahuje, ale ony také přesahují volební období. A jako správný a zodpovědný politik musíte myslet dlouhodobě a mít na paměti, že teď zahajujete projekty, které budou dokončeny třeba v přespříštím volebním období. A také během té doby budou financovány. A Praha je ve skvělé finanční kondici. My si můžeme, kdyby bylo potřeba, snadno a výhodně půjčit, což je kompetence, kterou také mám, protože přicházím z finančnictví. Ale za ty čtyři následující roky jsme připraveni investovat 28 miliard a ty pokryjí většinu toho, o čem se v programu mluví pro horizont následujících čtyř let.
Dokážete voličům zaručit, že pokud se chopíte vlády nad Prahou, tak už neuvidíme věci, jako byl pád Trojské lávky či chaos kolem zavírání Libeňského mostu?
Dokážu říct, že pro to udělám všechno. Psí hlavu měla sice nasazenou paní primátorka, ale radním pro dopravu byl pan Dolínek za ČSSD a on především by měl být viněn za tu neschopnost v dopravě, kterou jsme v posledních čtyřech letech viděli. Je pravda, že některé věci chvíli trvají. Já ale přicházím s některými rychlými řešeními. Například koordinace výkopů. Protože to je věc, která mně pije krev. Já jsem 13 let dojížděl z Dolních Chaber do centra, a když vidíte Zenklovu, která se tady rozkope kvůli něčemu, tam kvůli něčemu jinému... Pak stojíte V Holešovičkách a říkáte si: „Proč?“
Co jste pro koordinaci stavebních prací schopen udělat? Příslušný odbor, který by to měl mít na starost, má magistrát už dnes.
Domnívám se, že to nemělo takovou prioritu, jakou to mělo mít.
Vnitřní dluh jen na komunikacích v Praze dělá podle odhadu TSK přes 20 miliard korun. Jsou Pražané odsouzeni k tomu prožít příštích deset let na staveništi?
Nejsou. Samozřejmě žijeme v důsledcích toho, že se moc nerekonstruovalo. A to nejen poslední čtyři roky, ale vlastně od revoluce. A ostatně ani předtím. Libeňský most byl otevřen k desátému výročí založení republiky v roce 1928 a od té doby na něj nikdo nesáhl – ani náckové, ani komanči, ani porevoluční režim. Nikdo. A my to musíme řešit, když je za pět minut dvanáct nebo spíš kus po dvanácté. Ale to je mimochodem problém nejenom v Česku, ale i v Evropě, jak jsme viděli v Itálii. A totéž platí v Americe. Debata o opravě mostů probíhá v USA už několik let.
Jistě se můžeme shodnout, že investice jsou zanedbané. Proto se ptám, jestli je osudem Pražanů to teď protrpět.
Nemusí být. Já jsem se nedávno potkal s panem profesorem Zimou, rektorem Karlovy univerzity. Ten zadal děkanovi matematicko-fyzikální fakulty, aby vytvořili model, jak bude fungovat pražská doprava, když uzavřete nějakou silnici, případně ještě nějakou další, a jak se budou chovat různé objízdné trasy. Mělo by to vypočítat, kde bude potřeba změnit jednosměrnost, kde upravit semafory a tak dál. To jsou konkrétní způsoby, jak se snažíme zařídit, aby Pražané neprostáli další roky v kolonách.
Probíhají testy Hlávkova mostu, měl by se testovat most Legií a v roce 2020, přesně v půlce volebního období, se začne opravovat Barrandovský most. To je kombinace, ze které já bych jako kandidát na primátora nespal už teď.
Bude to náročné, ale musí se to zvládnout. A samozřejmě musíme hledat alternativy, i kdybychom tam měli postavit pontonový most sloužící jako objížďka. V tom je trocha nadsázky, ale Praha prostě musí být průjezdná.
| Zlínský rodák vystudoval Fakultu managementu na VŠE v Praze. V dubnu 2000 založil se společníkem Martinem Nejedlým poradenskou společnost Fincentrum, mezi lety 2001 a 2006 působil v obchodních strukturách vydavatelského domu Mafra. V roce 2014 koupil rádia Classic FM a Expres rádio, která o čtyři roky později prodal Seznamu. Rovněž byl letos dokončen prodej Fincentra švýcarské společnosti Swiss Life. |
