SPD Tomia Okamury se chce v letošních volbách konečně probojovat na pražský magistrát, podle volebních průzkumů to přitom nemusí být nemožné. Strana, jejímž lídrem bude energetik Hynek Beran, v Praze akcentuje témata obdobná s těmi na celostátní úrovni - například bezpečnost nebo prvky přímé demokracie.
Slib: Dostavba metra trasy D a severní části městského okruhu, zahloubení magistrály
Dosavadní politické reprezentace o potřebné výstavbě metra D z Náměstí Míru a dostavbě okruhu nadšeně mluví desítky let, ale nic se nestalo. SPD zajistí na magistrátu urychlenou organizaci výkupu potřebných pozemků a následnou výstavbu. Metro D je důležitou tepnou pro jižní část Prahy, navíc je důležitou alternativou metra při výpadku Nuselského mostu. Občané musí mít možnost se dostat bez auta do práce a centra města. Naopak dokončený okruh vyžene kamiony z města a uleví občanům Prahy 4 a 10 z dnešního dopravního marasmu. Zahloubení magistrály v Holešovičkách je logické pokračování tunelu Blanka a ukončí trápení obyvatel přilehlých domů.
Svádění současné dopravní situace na „dosavadní reprezentaci“ za jejíž vlády se „nic nestalo“ není přesné. Pražský magistrát vedlo v současnosti hnutí ANO, jež však bylo u moci první volební období. Zahloubení magistrály bylo tématem odstupující koalice, v rámci které však zvítězila právě podzemní varianta, kterou prosazoval Petr Dolínek, který se tak postavil proti Matějovi Stropnickému, jež prosazoval mírnější variantu výstavby. Naopak jeho stranická kolegyně Petra Kolínská byla pro zahloubení. Kromě ČSSD a nyní SPD tuto variantu chce také ODS, ANO, TOP 09, Piráti nebo Praha sobě. Dokončení městského okruhu se však předpokládá nejdříve v roce 2030, už nedávno však město schválilo vypracování detailní dokumentace za více než 300 milionů korun. Celková cena projektu se má vyšplhat ns desítky miliard. Budoucí hlava magistrátu tak naváže na rozhodnutí udělaná v tomto volebním období.
Výkup pozemků potřebných k výstavbě metra D patří mezi často diskutovaný problém, který může zpomalit výstavbu nové podzemní dráhy. Jedním z řešení mělo být vytvoření společného podniku mezi společností Penta a Dopravním podnikem Praha, k čemuž ale nedošlo. Situaci by měla vyřešit nová legislativa, jež má usnadnit vyvlastňování nemovitostí. Jak ale ukazuje analýza společnosti HSP & Partners, samotný výkup bude kvůli očekávaným soudním řízením nejspíš zdlouhavý a může trvat několik let, a to nezávisle na politické reprezentaci.
Slib: Dostupné bydlení pro mladé a potřebné
Každý rok postavíme na vlastních pozemcích města tisíc nových bytů, které rozdáme mladým a potřebným za přiměřené nájemné. Nájemce budeme veřejně losovat. Zároveň zrekonstruujeme a pronajmeme byty v majetku města. Vytvoříme tak tlak na snížení nájemného v Praze.
Na výstavbě obecních bytů se shoduje většina stran kandidujících na pražský magistrát. Důvodem jsou především rostoucí ceny nemovitostí v hlavním městě, kvůli kterým je pro část obyvatel nákup nebo pronájem bydlení nedostupný. Pokud by návrh SPD prošel, strana by navázala na kroky současného vedení pražského magistrátu. Ten má na stole projekt na výstavbu tisícovky bytů v následujících třech letech. Cena projektu přesáhne dvě miliardy korun, SPD však neobjasňuje, kde přesně by tuto částku každoročně vzala.
Šéf IPR Ondřej Boháč rovněž upozorňuje, že za současného stavu není navýšení bytové výstavby snadné. Důvodem je komplikovaný proces, který pramení z rozdělení stavebních kompetencí na jednotlivé městské části. Nutností by tak bylo zastřešení rozhodování pod jeden stavební úřad. V loňském roce byla v Praze zahájena výstavba 3734 bytů, jednalo se přitom hlavně o komerční projekty.
Slib: Stejná pravidla pro taxi a Uber
Zajistíme stejné podmínky podnikání pro klasické a sdílené taxislužby.
Debaty ohledně alternativních taxislužeb se táhnou již dlouhou dobu, před rokem přitom vyvrcholily v podobě protestů tradičních taxislužeb. Naopak alternativní služby dříve argumentovaly tím, že pro ně nejsou konkurencí, například proto, že není možné si je zastavit na ulici, případně nemohou využívat běžné „štafly“. Současná primátorka Prahy Adriana Krnáčová situaci řešila s oběma stranami, jednání však probíhala i na vládní úrovni. Právě v těchto týdnech je v připomínkovém řízení novela zákona, která má jasně vymezit fungování alternativních služeb – například jim umožnit místo taxametru využívat aplikaci.
Uber nebo Taxify přitom jejich výklad zákona neprocházel snadno. Služby čelily stejně jako taxikáři kontrolám, za které mnozí šoféři dostali několikatisícové pokuty. V posledních měsících proto alternativní služby začaly ustupovat a snaží se výtky aspoň částečně napravit. Jedním z kroků Uberu bylo například odstranění cenového rozptylu, který se v rámci kalkulace zákazníkovi ukazoval. Řidiči obou služeb také zároveň dokončují potřebné taxikářské licence a testy z místopisu, což nařizuje současná podoba zákona.
Slib: Rychlovlak z letiště
Podpoříme napojení mezinárodního Letiště Václava Havla na železniční dopravní síť.
Hlasy volající po vybudování železničního spojení na letiště v současnosti převažují nad těmi, které chtějí výstavbu metra. Potvrzuje to také šéf IPR Ondřej Boháč, podle kterého má vlak na letiště větší smysl, hlavně kvůli možnosti napojení dráhy až do Kladna. Město přitom nemá dostatek peněz na postavení metra i železnice. Dalším argumentem pro železnici je údajně také skutečnost, že peníze na ni poputují ze státní pokladny, a ne rozpočtu města. Zároveň už prý dochází také k dohodám s městskými částmi. Na Praze 7 již probíhá územní řízení, Praha 6 a SŽDC zase přistoupily na tunelové vedení trasy. Příprava výstavby tak v současnosti již probíhá. Předpokládané dokončení trasy je až za deset let.
Slib: Vykradené auto či ukradené kolo ze sklepa již nesmí být samozřejmostí!
Praha se stejně jako jiné zahraniční metropole potýká s trestnou činností. Statistiky uvádějí, že se v Praze spáchá více jak 50.000 trestných činů za rok. Více jak 30 % trestných činů připadá na vykrádání věcí z automobilů a kapesní krádeže. Objasněnost těchto krádeží je na úrovni necelých 5 %! Podstatným prvkem našeho programu je i prevence kriminality, zejména nekontrolovaného systému „odbytišť“ kradených výrobků ve formě řetězců heren a zastaváren.
Přestože se zástupci SPD odkazují na to, že kriminalita v Praze přesahuje 50 tisíc trestných činů ročně, loni jich bylo přesně 50 726, tedy nejméně od vzniku samostatné České republiky. Ještě v roce 2013 v Praze došlo k 82 tisícům trestných činů a na přelomu tisíciletí docházelo k více než stovce tisícům trestných činů ročně. Na historické minimum se přitom dostalo i množství těch nejzávažnějších trestných činů, například znásilnění. Objasněnost trestných činů v hlavním městě loni dosahovala 23 procent, o necelá dvě procenta tedy meziročně klesla. Nejvýše se pohybovala mezi závažnými trestnými činy, nejméně policisté odhalili prostých krádeží.
Povinnosti bazarů a zastaváren určuje § 31 živnostenského zákona, jež jim ukládá identifikovat jednotlivé účastníky výkupu zboží. V praxi to znamená, že již nyní musí prodávající v bazaru předložit občanský průkaz, v opačném případě nemůže transakce proběhnout.
Slib: Zavedeme školní preventivní zubní prohlídky pro děti zdarma
Ulevíme peněženkám rodičů a zajistíme základní zubní péči.
Tento volební slib nemusí SPD plnit. Zdravotní pojišťovny totiž hradí preventivní zubní péči všem, včetně dětí. A to dokonce dvakrát ročně.
Slib: Obnovitelná energie pro Prahu
Podpoříme výstavbu slunečních elektráren na střechách bytových domů, škol a tělocvičen a budeme prosazovat takovou politiku, abychom si na takové instalace sami přispívali namísto „solárních baronů“ na bonitní orné půdě mimo Prahu. V rámci energetické bezpečnosti prosadíme, aby byly tyto instalace samostatně použitelné v případě výpadků sítě. Prosadíme, aby si mohli občané energii takto doma vyrobenou samostatně spotřebovat ve své vlastní provozovně nebo kanceláři na území Prahy.
Výstavba solárních elektráren bez garantovaných cen není v současné době samozřejmostí. V Evropě sice několik takových solárních parků existuje, v Česku je však situace naprosto odlišná. Experti pro E15 odhadli, že solární energie se v Česku bez podpory neobejde ještě minimálně pět let, což je doba přesahující jedno volební období, a to kvůli nižším cenám energie, jež by solární projekty nezaplatily. Také proto se v Česku od roku 2014 solární parky téměř nestaví. Rentabilitu menším projektům ve firmách nebo na domech zajišťují státní dotace.
Diskutabilní je také možnost využití energie v případě výpadku sítě. Solární panely jsou totiž zpravidla do sítě napojeny. Domy, na kterých se panely nachází tak energii nečerpají přímo. Řešením jsou bateriová úložiště, do kterých by se energie ukládala, ale ta představují dodatečnou investici.
Výstavba městských solárních panelů na veřejných budovách slaví úspěch například ve Vídni, kde však financování probíhá formou komunitního financování, kdy si podíly v elektrárnách nakupují sami obyvatelé města.
