ODS vede do voleb Bohuslav Svoboda, který byl pražským primátorem už v letech 2010-2013. Prioritou jsou pro občanské demokraty tři významné dopravní projekty – Pražský i Městský okruh a metro D. Kromě toho chtějí například dokončit Digitální technickou mapu Prahy nebo zastavovat brownfieldy.
Slib:Zajistíme urychlené dokončení Pražského i Městského okruhu. Nepřipustíme účelové a zbytečné obstrukce, které jejich dobudování brání.
Zajistíme urychlení výstavby trasy metra D i přípravu prodloužení tras A a C.
Podle analýzy Institutu plánování a rozvoje si dostavba vnitřního okruhu vyžádá investici 50 miliard korun a první úsek metra D bude stát zhruba 43 miliard. Dalších 30 miliard pak bude muset Praha investovat do opravy silnic a mostů. Rozpočet hlavního města je přitom jen 83 miliard, takže si vedení Prahy musí vybrat, zda investuje do stavby města D, nebo dostavby vnitřního Městského okruhu. Pokud by měly obě stavby vznikat zároveň, město by se muselo obrátit na ministerstvo dopravy a žádat peníze ze státního rozpočtu.
Dokončení vnějšího Pražského okruhu má v gesci stát a postaví ho prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic. Ministr dopravy Dan Ťok se aktuálně snaží zařadit Pražský okruh mezi prioritní stavby. Územní rozhodnutí ke stavbě Pražského okruhu by mělo ministerstvo dopravy získat v nejbližší době. Ihned potom chce začít s vykupováním pozemků, na čemž chce spolupracovat s hlavním městem.
Výkup pozemků je často diskutovaný problém i u stavby metra D. Jedním z řešení by mohlo být vytvoření společného podniku mezi společností Penta a Dopravním podnikem Praha, k čemuž ale nedošlo. Situaci by měla vyřešit nová legislativa, jež má usnadnit vyvlastňování nemovitostí. Jak ale ukazuje právní analýza, kterou pro dopravní podnik vypracovala společnost HSP & Partners, samotný výkup bude kvůli očekávaným soudním řízením nejspíš zdlouhavý a může trvat několik let, a to nezávisle na politické reprezentaci.
Slib: V oblasti rozvoje se zaměříme zejména na tzv. brownfieldy, proluky a nedostavěné části obytných domů.
Plán na zastavování tzv. brownfieldů, což jsou nemovitosti, které se nedostatečně využívají, má v programu opět více politických stran. V současnosti se touto problematikou intenzivněji zabývá i končící koalice. Podle šéfa Institutu plánování a rozvoje Ondřeje Boháče je velkým problémem, že stát v minulosti brownfieldy rozprodal bez ohledu na město. To se teď musí domlouvat s investory a ne vždy se to povede.
Velký počet vlastníků stavbu blokuje například v Bohdalci, kde pozemky blokuje většina z jednatřiceti vlastníků. Podle náměstkyně Petry Kolínské by v rámci IPR v budoucnu mohla vzniknout vzorová smlouva, která by mohla pomoci v dohodě s vlastníky.
Instutut plánování a rozvoje se navíc zastavování brownfieldů věnuje dlouhodobě a plán na jejich zástavbu je i součástí Metropolitního plánu. O jeho finální podobě se povede ještě dlouhá diskuze, ale odborníci se shodují, že právě zastavování brownfieldů řeší plán velmi dobře.
Kolínská mluvila o zastavení ploch o rozloze 940 hektarů, na nichž by v budoucnu mohlo žít až 154 tisíc lidí. Největší podobné území se nachází ve Vysočanech a nejmenší na Zličíně.
Slib: Dokončíme projekt Digitální technické mapy Hlavního města Prahy, což zjednoduší stavební řízení a poskytování informací občanům i podnikatelům.
Digitální technická mapa Prahy již je na světě. Na svém webu ji publikoval pražský Institut plánování a rozvoje v roce 2018. Její poslední aktualizace proběhla 5. 9. 2018.
Slib: Budeme podporovat vytvoření žebříčku kvality středních a základních škol. Posílíme tím přirozenou soutěživost a rozmanitost. Studenti a rodiče si budou moci snadno ověřit kvalitu vzdělávání na dané škole.
Podle expertů je vytvoření takového žebříčku problematické. Kritizován byl například postoj ministra školství Josef Dobeš, který po státních maturitách v roce 2011 zveřejnil seznam nejúspěšnějších škol.
U žebříčků experti z organizace EDUin kritizují hlavně to, že například u středních škol bývá často srovnáváno nesrovnatelné. Žebříček z roku 2011 byl postaven na kritériu úspěšnosti u státních maturit, ale už nebral v potaz například skladbu maturitních předmětů.
ODS nenabízí k problematice žádné další informace, takže je obtížné odhadnout, podle jakých kritérií by chtěla jednotlivé školy hodnotit.
